Závažné důvody pro zrušení nebo zúžení společného jmění manželů rozhodnutím soudu
Přestože je v zákoně zakotvena možnost zrušení nebo zúžení společného jmění manželů rozhodnutím soudu, bývá toto řešení považováno za zbytečně komplikované a obvyklým postupem je snaha dosáhnout co nejdříve rozvodu, a tedy zániku společného jmění manželů touto cestou.
V praxi však mohou nastat situace, kdy z různých důvodů není rozvod na místě, případně může být časově velmi vzdálen (např. při komplikovaném sporu týkajícím se poměrů nezletilých dětí). V takovém případě je vhodné posoudit, zda jsou či nejsou splněny podmínky pro to, aby společné jmění manželů zrušil nebo zúžil soud ještě za trvání manželství. Je nutno ocenit, že v současné době jsou již k dispozici rozhodnutí Nejvyššího soudu, která odstranila některé nejasnosti a nastínila širší využití tohoto řešení v budoucnu.
Zákonná úprava
Úvodem je nutno si připomenout zákonnou úpravu, obsaženou v ustanovení § 724 odst. 1 o.z.[1], dle které soud na návrh manžela společné jmění zruší nebo zúží jeho stávající rozsah, je-li pro to závažný důvod. Soud při naplnění zákonných podmínek musí žalobě vyhovět a společné jmění zrušit či zúžit, není mu dán prostor pro uvážení. Prostor pro uvážení má soud pouze v posouzení míry závažnosti tvrzeného důvodu.
Ustanovení § 724 odst. 2 o.z. vymezuje tři důvody, které je soud povinen považovat za závažné (v teorii jsou tyto označovány jako „obligatorně závažné důvody“[2]), a dále dva důvody, které mohou být shledány závažnými (v teorii jsou tyto označovány jako „fakultativně závažné důvody“[3]).
Obligatorně závažné důvody pro zrušení nebo zúžení společného jmění jsou následující:
- manželův věřitel požaduje zajištění své pohledávky v rozsahu přesahujícím hodnotu toho, co náleží výhradně tomuto manželu,
- manžela lze považovat za marnotratného,
- manžel soustavně nebo opakovaně podstupuje nepřiměřená rizika.
Další články
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.
