JUDr. Dominik Fojtů
advokát
17 článků
Nový portál pro hlášení pracovních úrazů – versus zahraniční statutární orgán
Nařízení vlády č. 322/2025 Sb. změnilo od 1. 1. 2026 pravidla pro ohlašování pracovních úrazů. Systém má zaměstnavatelům ulehčit, nepočítá ale se všemi situacemi. Následující článek radí, co dělat, pokud máte jen zahraniční členy statutárních orgánů.
SVJ a nabývání pozemků pod domem a vedle domu: co jde a co ne?
SVJ je specializovaná právnická osoba, která se má soustředit na správu domu a pozemku. Život však přináší různé situace a společenství vlastníků často musí řešit otázky, co ještě se správou domu souvisí a co už ne. Společenství tak často váhají, co ještě smí dělat a co už nikoli. S tím souvisí i otázka, zda SVJ smí nabýt pozemek a pokud ano, tak jaký.
Svěřenské fondy opět před soudem: neplatnost založení fondu a neplatnost vyčlenění majetku
Nejvyšší soud vyjasnil, jak žalovat svěřenského správce a kdy lze přezkoumávat (ne)platnost založení svěřenského fondu.
Svěřenské fondy, obmyšlení a zkoumání bezúhonnosti – nezamýšlená tvrdost úpravy živnostenského podnikání
Vybrané obory živnostenského podnikání vyžadují bezúhonnost nepřiměřeně široké skupiny osob: zákon přináší nepřiměřenou tvrdost.
Rušení společnosti soudem: účastník a možnost nápravy aneb s kým a o čem
Jak má soud postupovat při rušení společnosti: koho oslovit, do kdy a jak je možná náprava a jak na ni reagovat?
Agentury práce, odnětí povolení, intenzita porušení a nedávné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu
Nejvyšší správní soud odpovídá, za jak intenzivní porušení zákona je agenturám práce možné odejmout povolení ke zprostředkování zaměstnání.
Změny pro agentury práce od 1. 1. 2024
Jaké nové nebo změněné povinnosti platí pro agentury práce v roce 2024?
Svěřenské fondy v rozhodnutích soudů za poslední 2 roky – díl III.
Svěřenské fondy jsou běžnější nejen v běžném životě, ale též u soudů. Rozhodovací praxe se nejen ustaluje, ale objevuje též nové otázky. Co se událo? Kam judikatura spěje?
Svěřenské fondy v rozhodnutích soudů za poslední 2 roky – díl II.
Svěřenské fondy jsou běžnější nejen v běžném životě, ale též u soudů. Rozhodovací praxe se nejen ustaluje, ale objevuje též nové otázky. Co se událo? Kam judikatura spěje?
Svěřenské fondy v rozhodnutích soudů za poslední 2 roky – díl I.
Svěřenské fondy jsou stále běžnější nejen v běžném životě, ale též u soudů. Rozhodovací praxe se nejen vytváří, ale objevuje též nové otázky. Co se událo? Kam judikatura spěje?
Katastrální vyhláška a svěřenské fondy – nenápadná, ale pozitivní změna
Katastrální vyhláška je technický předpis, který často zůstává stranou advokátní veřejnosti. Poslední změna si však zaslouží pozornost všech, kteří mají co do činění se svěřenskými fondy. Rovnou prozraďme, že změna je pozitivní!
Odstranění majetku a svěřenský fond – a stopka od Nejvyššího soudu
Nejvyšší soud nedávno přijal do své sbírky usnesení, které jednoznačně rozptyluje jeden z mylných dojmů váznoucí na svěřenských fondech. Jedná se přitom o trestní rozhodnutí. O co šlo? A jaká je návaznost na starší insolvenční rozhodnutí?
Otevřený dopis soudu: řízení o omezení svéprávnosti lze zahájit i z moci úřední
Ačkoli od účinnosti zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, uplynula již delší doba, přesto lze v praxi narazit na to, že ne všechny aspekty řízení jsou dostatečně známé.
Rezervační poplatky a smluvní pokuta - evergreeny ve starší a novější judikatuře
Rezervační smlouva, rezervační poplatek, smluvní pokuta, součinnost, změna názoru zájemce, hořké jednání, soud. To vše jsou evergreeny zvláště na horkém trhu s nemovitostmi. Ukažme si, že i judikatura kvete jako ve skleníku.
Svěřenské fondy u soudů: co nám za poslední rok judikatura říká?
Soudy rozhodují ve sporných otázkách svěřenských fondů. Jaká jsou nejnovější usnesení a co z nich vyplývá? Případy hodnotí expert na svěřenské fondy.
Covid vs. rakouská ústavnost – 3 rozhodnutí
Náš jižní soused také přijal v různé podobě opatření proti šíření koronaviru. Některá byla „na hraně“ a zabýval se jimi rakouský Ústavní soud. Co si vídeňský strážce ústavnosti myslí o vyloučení náhrady za omezení podnikání? Jak posoudil rozdílnou úpravu pro srovnatelné obchody? A jak se postavil k fakticky domácímu vězení?
Krizová opatření a náhrada škody – opatrný výklad
Mezi podnikateli postiženými současnou situací se množí diskuse, zda bude možné po státu požadovat náhradu škody související s krizovými opatřeními. Často se zmiňuje ustanovení § 36 krizového zákona. Stejně tak se množí (prvotní) odpovědi právníků.

