Jak dlouho může trvat sleva? Soud se nově vyjádřil k otázce dlouhotrvajících slev
Krajský soud v Plzni zrušil rozhodnutí České obchodní inspekce, která pokutovala prodejce obuvi za to, že označoval dlouhodobě zlevněné zboží slovem „sleva“. Soud se neztotožnil s dosavadním postojem České obchodní inspekce k otázce trvání slevových akcí a představil vodítka, podle kterých je dle něj nutné k posuzování slev z hlediska jejich trvání přistupovat.
O co v případě šlo?
Česká obchodní inspekce uložila pokutu malému prodejci obuvi za to, že nabízel již několik let dva páry obuvi ve slevě z důvodu doprodeje. Podle dlouhodobě zastávaného názoru České obchodní inspekce je nutné vnímat slevu jako časově krátkou mimořádnou slevovou akci trvající v řádech dnů či týdnů. Je-li ale zboží nabízeno za zvýhodněnou cenu delší dobu, nejedná se o slevu, ale o dlouhodobé cenové zvýhodnění.
Pokutovaný prodejce obuvi s tímto výkladem České obchodní inspekce nesouhlasil a podal žalobu k soudu. Soud se postavil na jeho stranu a rozhodnutí České obchodní inspekce zrušil[1].
Postoj soudu k otázce trvání slevy
Podle soudu neexistuje žádný zákonný, judikaturní ani doktrinální základ pro paušální závěr, že sleva znamená právě a jen časově krátkou mimořádnou slevovou akci. Informaci o slevě nelze podle soudu hodnotit pouze z hlediska samotného označení zboží informací o slevě, ale je nutné vzít v potaz i ostatní okolnosti, za kterých je zboží spotřebiteli nabízeno a jak bude oznámení slevy na spotřebitele v konkrétním případě působit. Jako příklad soud uvádí, že jiné očekávání ohledně charakteru a délky slevové akce bude mít průměrný spotřebitel v supermarketu, kde je slevami označeno velké množství zboží, a jiné očekávání bude mít v malé specializované prodejně.
Uvedení slova „sleva“ na zboží tedy nemusí bez dalšího nutně znamenat, že jde o krátkodobou cenovou nabídku. Soud shrnuje, že za určitých skutkových okolností může spotřebitel vnímat slevu jako dlouhodobé snížení ceny například z důvodu doprodeje starších modelů zboží.
V tomto konkrétním případě soud vyhodnotil, že s ohledem na velikost a charakter prodejny, umístění a grafické zpracování slevové etiky na zboží a celkové okolnosti nabídky nemohla prezentace slevy vyvolat u průměrného spotřebitele dojem časově omezené akce ani na něj vytvářet tlak k urychlenému nákupu. Soud tedy konstatoval, že průměrný spotřebitel vnímal označení jako doprodej posledních kusů zboží, nikoliv jako krátkodobou slevovou akci.
Jaké má rozhodnutí dopady?
Vzhledem k tomu, že se jedná o rozhodnutí krajského soudu, není jeho argumentační síla tak zásadní, jako by tomu bylo u rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Pouze rozhodnutí Nejvyššího správního soudu totiž mají sjednocující účinek a jsou závazná i pro ostatní soudy, které je musí v obdobných případech zohlednit. Česká obchodní inspekce však kasační stížnost nepodala a věc se tedy k Nejvyššímu správnímu soudu nedostane. I přesto však rozhodnutí minimálně otevírá prostor pro další diskusi ohledně doby trvání slev a bude zajímavé sledovat, jaké dopady bude rozhodnutí mít do správní praxe České obchodní inspekce.
[1] Rozhodnutí Krajského soudu v Plzni z 18. února 2025, sp. zn. 57 A 10/2024
Další články
Mohou podnájemci tvořit zákaznickou základnu? Nejvyšší soud upřesnil výklad zákona
Co je to zákaznická základna, jaké má definiční znaky a zda podnájemci mohou tvořit zákaznickou základnu. To vše zodpověděl Nejvyšší soud v nedávném rozhodnutí.
Tachografy v dodávkách: nová pravidla od července 2026
Dlouho spíše okrajové téma tachografů u lehkých užitkových vozidel se od 1. 7. 2026 stalo praktickou otázkou pro řadu společností, které používají dodávky při přeshraniční přepravě zboží.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (2. část)
Zavádění umělé inteligence ve velké české nemocnici ukazuje, že realita má k bezhlavému nadšení daleko a naráží na přísnou regulaci. Praktické zkušenosti z compliance projektu odhalují rizika spojená s neoficiálním využíváním AI nástrojů a chybějící interní správou. Ukazuje se tak, že bezpečné zavádění AI se neobejde bez jasné strategie, auditů a kontinuálního vzdělávání zaměstnanců.
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?




