O co v případě šlo?
Česká obchodní inspekce uložila pokutu malému prodejci obuvi za to, že nabízel již několik let dva páry obuvi ve slevě z důvodu doprodeje. Podle dlouhodobě zastávaného názoru České obchodní inspekce je nutné vnímat slevu jako časově krátkou mimořádnou slevovou akci trvající v řádech dnů či týdnů. Je-li ale zboží nabízeno za zvýhodněnou cenu delší dobu, nejedná se o slevu, ale o dlouhodobé cenové zvýhodnění.
Pokutovaný prodejce obuvi s tímto výkladem České obchodní inspekce nesouhlasil a podal žalobu k soudu. Soud se postavil na jeho stranu a rozhodnutí České obchodní inspekce zrušil[1].
Postoj soudu k otázce trvání slevy
Podle soudu neexistuje žádný zákonný, judikaturní ani doktrinální základ pro paušální závěr, že sleva znamená právě a jen časově krátkou mimořádnou slevovou akci. Informaci o slevě nelze podle soudu hodnotit pouze z hlediska samotného označení zboží informací o slevě, ale je nutné vzít v potaz i ostatní okolnosti, za kterých je zboží spotřebiteli nabízeno a jak bude oznámení slevy na spotřebitele v konkrétním případě působit. Jako příklad soud uvádí, že jiné očekávání ohledně charakteru a délky slevové akce bude mít průměrný spotřebitel v supermarketu, kde je slevami označeno velké množství zboží, a jiné očekávání bude mít v malé specializované prodejně.
Uvedení slova „sleva“ na zboží tedy nemusí bez dalšího nutně znamenat, že jde o krátkodobou cenovou nabídku. Soud shrnuje, že za určitých skutkových okolností může spotřebitel vnímat slevu jako dlouhodobé snížení ceny například z důvodu doprodeje starších modelů zboží.
V tomto konkrétním případě soud vyhodnotil, že s ohledem na velikost a charakter prodejny, umístění a grafické zpracování slevové etiky na zboží a celkové okolnosti nabídky nemohla prezentace slevy vyvolat u průměrného spotřebitele dojem časově omezené akce ani na něj vytvářet tlak k urychlenému nákupu. Soud tedy konstatoval, že průměrný spotřebitel vnímal označení jako doprodej posledních kusů zboží, nikoliv jako krátkodobou slevovou akci.
Jaké má rozhodnutí dopady?
Vzhledem k tomu, že se jedná o rozhodnutí krajského soudu, není jeho argumentační síla tak zásadní, jako by tomu bylo u rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Pouze rozhodnutí Nejvyššího správního soudu totiž mají sjednocující účinek a jsou závazná i pro ostatní soudy, které je musí v obdobných případech zohlednit. Česká obchodní inspekce však kasační stížnost nepodala a věc se tedy k Nejvyššímu správnímu soudu nedostane. I přesto však rozhodnutí minimálně otevírá prostor pro další diskusi ohledně doby trvání slev a bude zajímavé sledovat, jaké dopady bude rozhodnutí mít do správní praxe České obchodní inspekce.
[1] Rozhodnutí Krajského soudu v Plzni z 18. února 2025, sp. zn. 57 A 10/2024
Diskuze k článku ()