Průmyslové vzory v EU a ve světě - část II.

Nejen funkčnost, ale i vzhled výrobku hraje roli jak v uměleckém, tak podnikatelském směru.

V důsledku posilování globalizačního prvku ve světě je třeba reagovat na vývoj technologií v národním, regionálním i mezinárodním měřítku. Fenomény, jakými je například rozmach 3D tisku a digitálních průmyslových vzorů, není záhodno přehlížet.

EU a její členské státy v současnosti zajišťují modernizaci právních předpisů týkajících se ochrany průmyslových vzorů, zatímco Spojené království čelí v této oblasti nečekaným výzvám. Na mezinárodním poli se po mnoha letech jednání chystá diplomatická konference za účelem přijetí mezinárodního nástroje na ochranu průmyslových vzorů.

První část článku si můžete přečíst zde.

Průmyslové vzory v UK

Na 16. zasedání Poradního výboru WIPO (Světové organizace duševního vlastnictví) pro vymáhání práv přednesl mluvčí Nick Kounoupias (z organizace Anti Copying in Design, ACID) příspěvek o stavu ochrany průmyslových vzorů s názvem „Vymáhání práv duševního vlastnictví a malé a střední podniky v odvětví průmyslových vzorů ve Spojeném království – výzvy a řešení[1]“.

V tomto příspěvku uvedl, že se ochrana průmyslových vzorů ve Spojeném království (UK) už před časem ocitla v paradoxní situaci.

Na jednu stranu je odvětví užívající průmyslové vzory jedno z nejrychleji rostoucích – podílí se 4,9 % na hrubé přidané hodnotě UK (ve výši téměř 100 miliard GBP) a zaměstnává v této oblasti 1,97 milionu lidí. Přesto jsou průmyslové vzory v jakési rodině práv duševního vlastnictví vnímány jako Popelky. Mezi ochranou autorských práv a práv k průmyslovým vzorům existuje na národní úrovni výrazný nepoměr. Tento rozpor v britských zákonech o duševním vlastnictví se nejvýrazněji projevuje v případě uplatňování trestních zákonů vůči právům duševního vlastnictví. Porušení autorských práv nebo ochranné známky je trestným činem, za který hrozí až deset let odnětí svobody a neomezená pokuta. Porušení práv k zapsanému průmyslovému vzoru se stalo trestným činem teprve v roce 2014, a to až po vytrvalé kampani ACID. Nezapsané průmyslové vzory pak nejsou trestním právem chráněny vůbec. Dochází tak k situacím, kdy za překreslení cizího výtvoru v 2D je možné jít na dlouhou dobu do vězení, zatímco když někdo cizí výtvor převede do 3D formy, nejedná se ani o trestný čin.

Zápis průmyslového vzoru je nákladný proces a výrobce málokdy dopředu ví, které vzory budou komerčně úspěšné, a zda se mu tedy vyplatí utratit peníze za registrační poplatky. Dalším úskalím je náročnost vymáhání ochrany před soudy. UK tvrdí, že má jeden z nejlepších systémů duševního vlastnictví na světě, ale soudní spory jsou velmi nákladným luxusem. Pro většinu britských malých a středních podniků je vymáhání práv duševního vlastnictví finančně a časově neúnosné a případy úmyslného porušování práv stále rostou.

Postavení britského designéra se zhoršilo i kvůli brexitu[2]. S odhlédnutím od kladů a záporů členství Spojeného království v EU jim odepřela ztráta jednotného trhu ochranu zapsaných i nezapsaných práv k průmyslovým vzorům Společenství, pokud jejich průmyslové vzory nejsou nejprve zpřístupněny veřejnosti v členském státě EU, kterým UK samozřejmě není. A naopak, pokud je průmyslový vzor poprvé zpřístupněn veřejnosti v EU, pak ochrana práv k průmyslovému vzoru UK nebude k dispozici, protože průmyslový vzor nebyl poprvé zveřejněn nebo zpřístupněn veřejnosti v UK. To samozřejmě platí i pro designéry z EU, kteří se nebudou moci odvolávat na britské zákony o průmyslových vzorech, pokud poprvé vystavují v EU. Od roku 2020 tak vznikla jakási Hlava XXII, protože designéři neví, kde mají své návrhy vystavovat jako první.

Řečník dále upozornil na mezinárodní přesah této problematiky. Porušování práv z průmyslových vzorů mají globální, nikoliv pouze národní charakter. Proto poukázal na nutnost vytvoření mezinárodní smlouvy o průmyslových vzorech, obsahující ochranu průmyslových vzorů s minimem požadavků, aby nedošlo ke ztrátě tohoto průmyslového práva. Některé země chrání průmyslové vzory jako patenty na průmyslové vzory a některé prostřednictvím autorských práv. Některé vyžadují k získání ochrany zápis, jiné nikoli. Existují různé délky ochrany od 3 let až po doživotí plus 70 let.

Průmyslové vzory v rámci mezinárodního společenství

Od roku 2005 probíhá pod záštitou WIPO snaha o harmonizaci některých procesních aspektů týkajících se přihlášek průmyslových vzorů na mezinárodní úrovni. V uvedeném roce byly Stálému výboru pro právo ochranných známek, průmyslových vzorů a zeměpisných označení WIPO (SCT) předloženy první návrhy na realizaci této snahy. Poté, co bylo do roku 2009 provedeno zmapování možných oblastí sblížení, předložil sekretariát SCT v roce 2010 výboru první návrh ustanovení o právu a praxi v oblasti průmyslových vzorů.

EU se o harmonizaci v odvětví průmyslových vzorů zasazovala již dlouho a vyzývala ke svolání diplomatické konference za účelem přijetí Smlouvy o právu průmyslových vzorů, která by mohla být přínosná pro všechny členské státy WIPO bez ohledu na úroveň jejich rozvoje.

Na základě rozhodnutí Valného shromáždění WIPO z roku 2022 se ve dnech 11. až 22. listopadu 2024 v Rijádu uskuteční diplomatická konference k uzavření a přijetí Smlouvy o právu průmyslových vzorů (DK). Ve druhé polovině roku 2023 byl svolán přípravný výbor, aby posoudil administrativní a organizační záležitosti DK. Přípravný výbor se rovněž rozhodl pozvat na diplomatickou konferenci EU jako zvláštní delegaci. Za ČR se diplomatické konference zúčastní zástupce MZV a ÚPV.

V říjnu 2023 se uskutečnilo 3. zvláštní zasedání SCT, jehož cílem byla samotná příprava základního návrhu smlouvy pro jednání na DK. Účelem DLT je harmonizovat některé procedurální aspekty a formality přihlášek průmyslových vzorů. Zabývá se různými kroky při podání přihlášky, zveřejňováním přihlášek, lhůtami, znázorněním průmyslového vzoru v přihlášce, popisem a povinností zaznamenávat licence v rejstřících úřadů. Smlouva má celkem 32 článků, administrativní a závěrečná ustanovení obsahují institucionální rámec, kterým se bude řídit DLT. Jsou stanovena pravidla pro hlasování ve Shromáždění, revize DLT a způsobilost stát se smluvní stranou. Nedílnou součástí smlouvy je Prováděcí předpis, který sestává z 17 pravidel rozvádějících některá ustanovení smlouvy.

Na zasedáních Pracovní skupiny Rady pro duševní vlastnictví probíhají od června 2024 diskuze a výměny názorů k Doporučení pro rozhodnutí Rady a ke koordinaci EU pozice pro vyjednávání na diplomatické konferenci.

Závěr

Jak aktualizace právních předpisů EU, tak příklad z UK ukazuje, že průmyslové vzory jsou stále potřebnou ochranou výsledků tvůrčí činnosti a je třeba je s rozvojem technického pokroku, například 3D tisku, efektivně chránit před paděláním. V současnosti také probíhají snahy o zavedení mezinárodní ochrany průmyslových vzorů přijetím Smlouvy o právu průmyslových vzorů.

Článek byl publikován v časopisu Duševní vlastnictví č. 4/2024.