Ústavní soud se v recentním nálezu sp. zn. IV. ÚS 778/25, ze dne 3. 9. 2025 vymezil vůči rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího sodu, když judikoval, že promlčecí lhůta v případě, že věřiteli přísluší právo určit dobu splnění dluhu, nemůže počít plynout před splatností (dospělostí) pohledávky.
Nejvyšší soud se vyjádřil k otázce výkladu právní úpravy tzv. nedostatečně identifikovaných vlastníků.
K analýze pravidla upraveného v § 40 odst. 4 větě druhé autorského zákona, jež modifikuje pro případy nakládání s dílem bez k tomu nezbytné licence obecnou úpravu občanského zákoníku týkající se stanovení rozsahu náhrady za bezdůvodné obohacení a stanoví paušalizovanou náhradu ve výši dvojnásobku obvyklé licenční odměny.
Která myšlenková a právní východiska jsou v evropském právním prostředí významná pro diskuzi o právní úpravě nesezdaného soužití?
Koupě nemovitosti je pro většinu lidí významná životní událost.
Na nedávné kauze kolem závěti zpěvačky Anny "Aničky" Slováčkové [1] se ukázalo, jak i drobná formální chyba může zmařit poslední vůli zůstavitele. Slováčková před smrtí sepsala závěť, v níž chtěla odkázat většinu majetku otci a bratrovi. Avšak protože jeden ze svědků její závěti byl osobou blízkou dědici (bratrovi), stala se tato část závěti neplatnou a dědictví se muselo rozdělit podle zákona jinak, než zamýšlela. Tento případ ilustruje, že při sepisování poslední vůle je třeba dbát na každou zákonnou formalitu. Níže přinášíme přehled nejčastějších chyb, kterých se lidé při sepisování závěti dopouštějí.
Hradec Králové 5. listopadu (ČTK) - Krajský soud v Hradci Králové zamítl žalobu snachy posledního šlechtického majitele panství Hrubá Skála na Semilsku Alice Aehrenthalové. Potvrdil tím předchozí verdikt Okresního soudu v Semilech.
Jak správně ukončit nájem a co pronajímatel při skončení nájmu či vyklizení nemovitosti nemůže?
Novela občanského zákoníku přinese řadu změn v oblasti rodinného práva, zejména zavedení nového institutu prozatímního rozhodnutí. Tento institut od 1. 1. 2026 zcela nahradí dosavadní obecné předběžné opatření v řízeních týkajících se péče o nezletilé.
Koncept vlastnické služebnosti je českému právnímu prostředí známý již přes sto let, ostatně současná právní úprava občanského zákoníku výslovně možnost zřízení (a trvání) vlastníkovy služebnosti dovoluje.