Obchodní korporace v (i nadále použitelné) judikatuře Nejvyššího soudu

Rekodifikace soukromého práva otevřela (mimo jiné) i otázku, zda (a pokud ano, do jaké míry) je použitelná dosavadní judikatura Nejvyššího soudu, přijatá při výkladu obchodního zákoníku a občanského zákoníku z roku 1964. Setkat se lze i s radikálními (a podle lektorů nesprávnými) názory, podle nichž soudní rozhodnutí vykládající „starou úpravu“ nelze při aplikaci nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích vůbec použít. Judikatura především Nejvyššího soudu přitom bývá významným zdrojem poznání práva; není-li možné „starou“ judikaturu využít při výkladu nových předpisů, stává se hledání odpovědi na otázku „quid iuris“ nejednou téměř sysifovskou prací.

Cílem semináře je podat systematický přehled významných rozhodnutí Nejvyššího soudu z oblasti práva obchodních korporací, která budou i nadále využitelná, a to zejména tam, kde nová úprava otevírá obtížně řešitelné výkladové otázky, upozornit na (dříve zásadní) rozhodnutí, která se naopak při výkladu nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích neuplatní a předložit aktuální judikaturu přijatou – byť zatím ve skromné míře – při výkladu nové právní úpravy. Lektoři: Doc. JUDr. Ivana Štenglová, JUDr. Petr Šuk.