Téma dovolenosti započtení a jejích limitů v situaci, kdy je jedna ze stran v situaci úpadku, je v českém insolvenčním právu, a to i s ohledem na mnohdy nejednotnou či dokonce neexistující judikaturu, poměrně kontroverzní.
Cílem příspěvku je pokusit se identifikovat principy, jejichž prismatem lze útržkovitou právní úpravu uspokojivě interpretovat, a následně za jejich pomoci poskytnout odpovědi na otázky, které v insolvenčních odpůrčích sporech v souvislosti se započtením pravidelně vyvstávají. Pozornost bude také věnována relevantním zahraničním právním úpravám.
Diskuze k článku ()