Baxa: O smlouvě s Vatikánem i klimatické žalobě rozhodne ÚS ještě letos

“Plenární agenda je velmi důležitá a má velké dopady. Nechceme, aby se opakovala situace z minulosti, kdy některá řízení trvala několik let a potom třeba výsledky přišly v úplně nevhodném čase,” řekl Baxa. Nejstarší dosud nevyřízený návrh, kterým se momentálně zabývá plénum, tedy sbor všech 15 ústavních soudců a soudkyň, dorazil v říjnu 2024.

Baxa chce, aby plénum ideálně rozhodovalo vždy nejpozději do roka, přičemž některé podněty může vzhledem k významu projednat přednostně, což je také případ smlouvy s Vatikánem. Takzvaným konkordátem se ÚS zabývá na podnět skupiny senátorů, kteří se domnívají, že smlouva je nevyvážená a ukládá Česku široké závazky vůči katolické církvi. Soud shromáždil řadu vyžádaných i nevyžádaných vyjádření, například od prezidenta, vlády nebo České biskupské konference.

Příští týden na neveřejném zasedání pléna začnou soudci o smlouvě diskutovat, což pak bude pokračovat i v dalších týdnech. Jde o mimořádně komplikovanou problematiku, rozhodnutí nebude hned, zdůraznil Baxa. Stížnost spolku Klimatická žaloba, který požaduje, aby stát přijal konkrétní kroky ke snížení emisí skleníkových plynů, se podle Baxy dostane na pořad někdy během podzimu. I v tomto řízení už soud shromáždil řadu vyjádření, třeba od ministerstev a právnických fakult.

V prvních dvou letech Baxova předsednictví se soud zabýval například důchodovou reformou, právy obětí trestných činů, odpadovými vyhláškami obcí nebo judikaturou navazující na nový občanský zákoník. Soud se vrátil k tradici veřejných jednání pléna, jehož nálezy se také nově vyhlašují v soudní sněmovně za přítomnosti všech soudců, zatímco dříve zpravidla vyhlašoval jen předseda soudu se soudcem zpravodajem.

Baxa klade důraz také na komunikaci soudu a vysvětlování jeho nálezů. “Musíme si v každém momentu uvědomovat, že jakkoli naše rozhodnutí budou poctivá, kvalitní a spravedlivá, tak pokud jim účastníci řízení a širší veřejnost neporozumí, třeba pro jejich složitost, tak nebudou mít ty účinky, které by mít mohly a měly. Nepřinesou důvěru v právo a důvěru v instituce,” řekl Baxa.

Na podzim pokračuje personální obměna ÚS. V říjnu končí soudce Jaromír Jirsa, v prosinci Josef Fiala. Jejich nástupce navrhne prezident, schvalovat je bude Senát. Baxa chce zůstat stranou, o potenciálních adeptech podle svých slov s nikým nejedná a nechce výběr ovlivňovat. Nepokládá to za vhodné, přestože v minulosti byl součástí skupiny vrcholných justičních funkcionářů, s nimiž některá personální rozhodnutí konzultoval tehdejší prezident Miloš Zeman.

“S odstupem času si myslím, že to nebylo úplně správné, byť to bylo lákavé. Moje role je jiná než role prezidenta a role Senátu. Složení tohoto tělesa má být v rukou těch, kterým to ústava svěřuje. A to já nejsem,” uvedl. Ocenil, že prezident Petr Pavel zatím vytváří vyrovnanou a pestrou sestavu soudců.

Česko v říjnu čekají sněmovní volby a nelze vyloučit, že některé související spory doputují i k ÚS. Baxa zdůraznil, že justice by měla být chladným a nestranným rozhodčím a do volebního procesu zasahovat jen ve výjimečných případech, což plyne i ze starší volební judikatury. “Je ale otázka, jestli judikatura nebo soudní odpovědi na minulé případy vystačí i v současné době, kdy jistě vidíme zostření politické soutěže,” uvedl Baxa. Záleží na dalším dění a na tom, kdo se na soudy obrátí a jaké uplatní argumenty. ÚS by každopádně rozhodoval až jako poslední instance po krajských soudech, respektive Nejvyšším správním soudu.

Baxa kategoricky odmítl názory, že by ÚS mohl volby jakkoliv cíleně ovlivnit či manipulovat. “To samozřejmě pravda není. Budeme dělat svoji práci, tak jako doposud,” uvedl předseda ÚS.