Daňoví odborníci oceňují vládu za digitalizaci, chtěli by větší stabilitu

“Vezmeme-li v úvahu, že jedním z hlavních pilířů programového prohlášení vlády Andreje Babiše (ANO) je zjednodušit a zprůhlednit daňový systém, ale také zajistit stabilní a předvídatelné daňové prostředí - pak vzpomeneme-li si na zmatky, které provázely schvalování daňového balíčku, jež vyšel poslední den roku 2020 ve Sbírce zákonů, k naplnění tohoto bodu ani náznakem nedošlo,” uvedla daňová poradkyně Mazars Gabriela Ivanco. Na druhou stranu je současnou vládu podle ní třeba pochválit za digitalizaci státní správy a spuštění Portálu občana, kde je možno nejen podat daňové přiznání elektronicky, ale také požádat o potvrzení o bezdlužnosti, získat výpis bodového hodnocení řidiče, výpis z živnostenského rejstříku, ale také získat například přehled o důchodovém pojištění.

“Z pohledu člověka pracujícího v daňovém poradenství nevidíme výrazný rozdíl oproti minulým vládám. I nadále evidujeme nepřeberné množství novel daňových zákonů. Ačkoliv bylo avizováno zjednodušení daně z příjmů, zrušení výjimek, ani v této oblasti nevidíme žádný významný posun,” uvedla vedoucí týmu daňových poradců Apogeo Group Jaroslava Hanková. Jako nadějný do budoucna vidí portál Moje daně. Zároveň ale upozornila, že portál do určité míry tříští systém komunikace se státní správou, protože k datovým schránkám přibyla nová možnost podání přiznání a komunikace se správcem daně.

“Oceňujeme, že se v tomto volebním období podařilo například rozjet systém Moje daně, v následujících fázích snad přinese více funkcionalit využitelných pro firmy. Jedno z nejhorších rozhodnutí této vlády, které má obrovský dopad na státní kasu a přináší riziko pro budoucnost, je úprava zdanění příjmů fyzických osob,” uvedl ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek. Zrušení superhrubé mzdy byl podle něj zbytečný krok, který v souhrnu ještě více oslabil příjmy státního rozpočtu.

Na druhou stranu podle něj firmám pomohlo v době pandemie posunutí plateb a daňových přiznání, úlevy či dočasné osvobození od některých povinností. “Ministerstvo vyslyšelo například náš návrh prominutí DPH pro dary nemocnicím, hasičům, vojákům či sociálním zařízením. Na naše doporučení zavedlo také mimořádně zrychlené odpisy, loss-carry back či daňovou uznatelnost covid testů,” uvedl. Do budoucna podle něj svaz vidí prostor například ve zlepšení přístupu finanční správy vůči firmám. Firmy by podle Čížka také ocenily větší míru dlouhodobé stability při daňových návrzích.

“Velkým nedostatkem práce ministerstva financí a vlády je absence strategického dokumentu, který by ukazoval, jakými cestami se bude rozvíjet regulace v oblasti daní v dlouhodobějším časovém horizontu. V důsledku toho řada i objektivně pozitivních jednotlivých kroků působila a působí nesourodě, nesrozumitelně a často připomíná narychlo připravená ad hoc řešení,” uvedl ředitel Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič. Jako příklad uvedl zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, souběžné prosazování kontrolních hlášení a reverse charge při správě DPH.

“Naší zemi by prospěla promyšlená a komplexní reforma daňového systému, která by znamenala významné zjednodušení a skutečnou stabilitu daní a která bude doprovázena relevantními úspornými opatřeními ve výdajích státu a zefektivněním fungování veřejné správy,” uvedla i Ivanco.

Partner daňového oddělení poradenské společnosti BDO Zenon Folwarczny částečně ocenil i projekt elektronické evidence tržeb, který je do konce letošního roku kvůli pandemii pozastaven. “Projekt EET pomohl kvalifikovaně odhadnout tržby mimo jiné v sektorech, kde o jejich výši stát pochyboval. Otázkou je, zda přinesl deklarované naplnění státní pokladny,” uvedl. Za pozitivní označil díky snížení administrativy i zrušení superhrubé mzdy nebo stravenkový paušál. “Pozitivní je také snaha o digitalizaci daňového přiznání prostřednictvím portálu Moje daně, pevně doufám, že jeho funkce se ještě dále rozšíří. Důležitou roli v další digitalizaci bude rovněž využití tzv. bankovní identity BankID,” dodal Folwarczny.

Ohledně čerpání evropských peněz bylo podle odborníka na evropské fondy z PwC Česká republika Ondřeje Ptáčka chybou, že se Česká republika nepřihlásila k iniciativě Panevropského záručního fondu, který disponuje záruční kapacitou 200 miliard eur prostřednictvím Evropské investiční banky. “Pokud bychom měli například pro toto schéma připravenou Českomoravskou záruční a rozvojovou banku transformovanou v Národní rozvojovou banku, mohlo nám to ušetřit část peněz ve státním rozpočtu na záruční programy COVID,” uvedl.

Největší výzvou v oblasti dotací pak bude pro budoucí vládu čerpání prostředků Národního plánu obnovy. “Jakákoliv příští vláda tak bude muset zvládnout, jak do konce roku 2023 zprocesování žádostí na celou částku Národního plánu obnovy, tak zároveň dočerpat prostředky současného programového období EU fondů. Z okolních zemí již teď vidíme riziko nedostatečné projektové připravenosti a tím pádem i riziko nedočerpání celé částky z nového plánu obnovy,” uvedl.