"Ministerstvo pro místní rozvoj vyšlo připomínkám Legislativní rady vlády maximálně vstříc, nebyli jsme v žádném zásadním rozporu. Po jednání rady, až bude definitivní stanovisko, bude o podobě stavebního zákona obsáhle veřejnost informovat," uvedl úřad na dotaz, jaké změny autoři do zákona zanesli.
Zákon by měl podle plánu vlády platit od jara 2021. Kabinet si od něj slibuje výrazné urychlení a zjednodušení povolování staveb. Účinnost by měla postupně nabíhat do poloviny roku 2023. Vládní legislativci v červnu návrh ministerstvu vrátili "k dopracování zejména některých institutů a procesních i jiných úprav, které zároveň nebylo možno dořešit či konkrétně naformulovat přímo při projednávání".
Problém současné stavební legislativy tkví podle Dostálové v roztříštěnosti předpisů a stavebních úřadů, kdy existuje téměř 20 typů stavebních řízení a deset typů různých povolovacích procesů. Podle návrhu zákona by po jeho schválení mělo stačit jedno správní řízení a celé řízení o povolení stavby povede jeden stavební úřad. Celý proces má být digitalizovaný. Neintegrovaní do systému takzvaného jednoho razítka mají zůstat jen částečně památkáři, a to u kulturních a národních památek a památkových rezervací. "Tam je nicméně definitivní slovo památkářů na místě. Stejně tak jako životní prostředí, kde zůstane samostatné postavení Agentuře ochrany přírody a krajiny, a to ve zvláště chráněných územích. U případných staveb v národních parcích a podobně významných územích přece musí mít orgán životního prostředí poslední slovo," uvedla už dříve Dostálová.
Podle zástupců podnikatelských komor a svazů se zákon po zapracování připomínek odklonil od původní podoby, a situaci ve stavebnictví místo zjednodušení naopak výrazně zhorší. Řadu kritiků měl i původní návrh normy. Mezi nejčastější výtky patřilo to, že nahrával developerům a nechránil veřejné zájmy.
Diskuze k článku ()