Filip Smoljak neuspěl u Nejvyššího soudu, kritika v médiích byla přípustná
Nejvyšší soud (NS) zamítl dovolání Filipa Smoljaka ve sporu o ochranu osobnosti s vydavateli Respektu a Hospodářských novin. Neúspěšně žádal omluvu a odškodnění za dva texty věnované sporu o práva na hry Divadla Járy Cimrmana, jejichž spoluautorem a režisérem byl jeho otec Ladislav Smoljak. Podle NS články představovaly přípustnou kritiku. Právo na svobodu projevu převážilo nad právem na ochranu osobnosti. Rozsudek je dočasně zpřístupněný na úřední desce.
NS také v tiskové zprávě uvedl, že spor, který se týká natolik významného kulturního díla, je věcí veřejného zájmu a vyžaduje větší míru tolerance ke kritice. “Způsob, kterým žalobce přistoupil k výkonu zděděných autorských práv, může být oprávněně předmětem veřejné debaty, a kritické reakce nejsou sankcí za výkon jemu náležejících práv, neboť tato práva samy o sobě neomezují, pouze je komentují a hodnotí,” stojí v rozsudku NS.
Žaloba mířila na společnosti Economia a Respekt Media. Jeden sporný text vyšel v roce 2018 v Respektu jako Filipika s podtitulkem “Jak vidím spor o autorská práva na Járu Cimrmana”. Jeho autorem byl Zdeněk Svěrák, další protagonista Divadla Járy Cimrmana. Druhý text publikoval web Hospodářských novin pod titulkem “Peníze podle Leoše Rouska: Vypukly dědické spory o Járu Cimrmana. Vydělat se ale dá stále i na ropě.”
Filip Smoljak se domníval, že jej texty vykreslily negativně jako mstivého dědice, jenž poškozuje pověst divadla. NS analyzoval střet práva na ochranu osobnosti s právem na svobodu projevu a informací. Na jedné straně uznal, že Filip Smoljak není politikem či umělcem, kteří jako veřejně činné osoby musejí snést vyšší míru kritiky. Zároveň ale zdůraznil, že se Smoljak svou aktivitou kolem autorských práv stal součástí veřejné diskuse.
“Jeho ochrana před kritickými veřejně šířenými sděleními je tedy jednoznačně vyšší než u umělecky či dokonce politicky činných osob, není však natolik široká, aby jakýkoliv negativní komentář k jeho činnosti v uvedené sféře představoval neoprávněný zásah do jeho osobnostních práv,” rozhodl NS.
Články podle NS obsahovaly převážně hodnotící soudy a oprávněnou kritiku s pravdivým základem. Výrazy jako “mstivý minoritní dědic” nebo “poškozuje otcovo dílo” v daném kontextu nebyly vulgární, obscénní či prvoplánově urážlivé. NS zohlednil, že jeden kritický článek napsal Zdeněk Svěrák, dlouholetý kolega a přítel Ladislava Smoljaka, a použil formu filipiky, tedy žánru, který je z povahy věci osobní a ostrý.
Filip Smoljak kvůli otcovu odkazu vedl řadu soudních sporů s různými výsledky. S divadlem uzavřel v roce 2021 před Městským soudem v Praze smír.
Další články
Trestní soud poprvé v historii potvrdil informace BIS
Praha 3. listopadu (ČTK) - Trestní soud poprvé v historii potvrdil v odůvodnění rozsudku informace Bezpečnostní informační služby (BIS), uvedl dnes její ředitel Michal Koudelka na jednání sněmovního bezpečnostního výboru.
NSS obdržel 16 stížností k senátním volbám, rozhodnout musí do 19. listopadu
Brno 30. října (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) obdržel 16 stížností a návrhů na volby do Senátu. Je mezi nimi i podání neúspěšného kandidáta z prvního kola ve volebním obvodu Žďár nad Sázavou Radka Černého (ODS), kterému unikl postup do druhého kola o jediný hlas.
Česku hrozí kvůli novele o recyklaci elektro odpadu arbitráže
Praha 29. října (ČTK) - Česku hrozí kvůli novele zákona o recyklaci arbitráže od nadnárodních výrobců spotřební elektroniky. Pozměňovací návrh k zákonu o výrobcích s ukončenou životností totiž zakazuje akcionářům kolektivních systémů pro recyklaci podnikat.
Poslanci opozice a senátoři napadli u ÚS změnu pravomocí k vedoucím stálých misí
Praha 26. října (ČTK) - Skupina opozičních poslanců a senátorů napadla u Ústavního soudu sporné zrušení pravomoci prezidenta pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Soud žádají také o předběžné opatření s ohledem na to, že novela má být účinná už od listopadu.
Ústavní stížnost kvůli schvalování poplatků má argumenty pro i proti
Praha 24. října (ČTK) - Jsou argumenty pro i proti případnému úspěchu stížnosti k Ústavnímu soudu kvůli nestandardnímu schvalování novely financování veřejnoprávních médií v prvním sněmovním čtení, řekl ve svém vyjádření ústavní právník Marek Antoš.


