Česko s Arménií v uplynulých letech řešilo situaci údajného mafiánského bosse arménského původu Andranika Soghojana, kterého ČR odsoudila k 22 letům vězení za objednávku nájemné vraždy v Praze. Najatý vrah si spletl oběť, zavraždil jiného člověka a dalšího zranil. Původní rozsudek nad Soghojanem byl zrušen, muž se ocitl na svobodě a z Česka odjel. Odsouzen byl v nepřítomnosti v roce 2013 a Arménie už ho nevydala zpět. V roce 2014 byl sice na základě českého zatykače v Jerevanu krátce zadržen, poté ho ale Arménie propustila s odůvodněním, že své občany do zahraničí nevydává.
Ministerstvo nyní nechtělo na dotaz ČTK komentovat, zda by připravenou smlouvu bylo možné vztáhnout zpětně právě i na Soghojanův případ. "Proces sjednávání této smlouvy aktuálně probíhá a text návrhu smlouvy ještě není finální. Proto zatím není možné říct, na jaké případy se bude smlouva vztahovat," sdělila bez dalších podrobností Lucie Machálková z tiskového oddělení.
Podle předkládací zprávy smlouva nicméně míří i na případy, kdy jsou Arméni či Češi odsouzeni ve druhém státě v nepřítomnosti poté, co byli k soudu řádně předvoláni.
"Jelikož ani Česká republika, ani Arménská republika standardně nevydávají své vlastní státní příslušníky - až na výjimečné případy, kterými je v případě České republiky vydání osoby mezinárodnímu trestnímu soudu, vydání osoby s jejím výslovným souhlasem či předání dle evropského zatýkacího rozkazu - případné žádosti o vydání by v takových případech nemohlo být vyhověno," napsalo ministerstvo.
K takzvanému předání soudního rozhodnutí do Arménie pak v současné době neexistuje žádný smluvní základ, protože zakavkazská země neratifikovala příslušný dodatek k mezinárodní Úmluvě o předávání odsouzených osob.
"Dle informací poskytnutých arménskou stranou neumožňuje arménské vnitrostátní právo převzetí výkonu cizozemského rozhodnutí na bezesmluvním základě," uvedl úřad, který se proto už od roku 2016 snažil s Arménií uzavřít smlouvu. Text dohody vznikl letos v únoru na schůzce v Jerevanu.
Smluvní strany se podle připraveného textu zavazují uznat a vykonat na svém území pravomocný rozsudek druhého státu, který jejich občanovi ukládá trest odnětí svobody. Druhý stát o to nejprve musí písemně požádat. "Rozsudek nebude uznán a vykonán, pokud v okamžiku přijetí žádosti o uznání a výkon pravomocného rozsudku nepřesahuje délka zbývajícího trestu pět let," stojí ve smlouvě.
Stát, který bude rozsudek vykonávat, bude vázaný druhem a výší uloženého trestu. Může ale trest přizpůsobit svému právu, pokud je s ním druh či délka sankce v rozporu. Nově uložený trest však nesmí být přísnější. Smlouva také výslovně stanoví zákaz přeměnit vězení na peněžitý trest. Oběma státům zůstane pravomoc udělit odsouzenému milost či ho zahrnout do amnestie.
V Česku je k ratifikaci smlouvy prezidentem nutný souhlas Parlamentu.
Diskuze k článku ()