Místní a regionální volby se budou nově konat koncem prvního říjnového týdne

Jako první se tak podle nových pravidel uskuteční komunální volby, které budou společně s prvním kolem senátních voleb 9. a 10. října. Předpokládané druhé kolo senátních voleb tak bude 16. a 17. října

Důvodem zakotvení pevného termínu regionálních a obecních voleb je snaha zabránit tomu, aby se podle současných pravidel přibližoval směrem k létu. Například minulé komunální volby se konaly 23. a 24. září 2022, zatímco o dvě desetiletí dříve se uskutečnily počátkem listopadu. Podobně senátní volby ve 27 obvodech, kde se bude příští rok po šesti letech hlasovat, byly počátkem října 2020, zatímco počátkem století se konaly v polovině listopadu.

Termín podzimních voleb musel podle dosavadních pravidel stanovit prezident tak, aby se konaly před ukončením aktuálního funkčního období zastupitelů či senátorů. I příští rok bude termín vyhlašovat hlava státu, na rozdíl od předchozích let si ho už ale nebude moci určit. Právo stanovit termín mu zůstane jen u poslaneckých voleb.

Ústavní novela také stanoví, že hranice 81 senátních volebních obvodů bude možné změnit zákonem pouze jednou za 12 let. Cílem je podle ministerstva vnitra zamezit tomu, aby lidé z obcí kvůli jejich přesunům mezi obvody v důsledku změn počtu obyvatel volili senátory častěji než jednou za šest let, nebo naopak méně často.

Ústavní novela vychází také z požadavku Senátu z roku 2018, aby vláda zajistila větší stálost senátních volebních obvodů. Horní parlamentní komora v témže roce odmítla vládní návrh, aby se senátní obvody měnily každé dva roky v případě, pokud počet obyvatel v některém volebním obvodu poklesl, nebo se zvýšil o 15 procent oproti průměrnému počtu obyvatel připadajícímu na jeden senátorský mandát. Nejčastěji se to týkalo Prahy, středních Čech a také severní Moravy.

V důsledku častých přesunů obcí mezi volebními obvody docházelo k tomu, že někteří voliči o senátorech nerozhodovali v pravidelném šestiletém volebním cyklu, ale například jednou za deset let, nebo naopak volili častěji. Obyvatelé příhraničních obcí pak touto změnou byli mnohdy přiřazeni i k jinému kraji.

“Časté změny volebních obvodů měly za následek rovněž to, že senátorům se měnilo v průběhu funkčního období území, kterému se při výkonu mandátu věnovali, a s ním i voličská základna, což v podstatě představovalo zásah do nerušeného výkonu funkce,” uvedla vláda. Nově by se podle ústavní novely mohly obvody změnit nejdříve v roce 2028.

S ústavní novelou je propojen zákon o správě voleb, který sjednocuje obecná volební pravidla pro různé typy voleb, například zjednodušuje získání voličských průkazů nebo zavádí elektronizaci podávání kandidátních listin.