Novinářům to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) během setkání s Billem Browderem, původcem takzvaného Magnitského zákona pro lepší vymahatelnost ochrany lidských práv, který byl přijat v řadě zemí. Vláda český sankční zákon schválila ve středu, posoudí ho Parlament.
Podle Lipavského nebude resort muset přijímat nové úředníky, oddělení vznikne vnitřní reorganizací. "Nějaký čas zabere najít ty správné lidi, kteří se toho chopí," uvedl. Vznik oddělení lze očekávat v řádu měsíců. Podle informací ČTK by mělo mít spíše jednotky pracovníků. Ve spolupráci s jinými resorty by mělo například reálně dostávat na národní sankční seznam subjekty dopouštějící se závažného protiprávního jednání v mezinárodním kontextu, které nebyly dosud zařazeny na sankční seznam EU.
Dotčeným bude stát moci například zabránit ve vstupu nebo v pobytu na svém území nebo zmrazit majetek. Předloha má zároveň vytvořit právní základ pro zařazování subjektů na sankční seznam EU z podnětu České republiky.
Browder, který tento týden navštívil Česko, ocenil Lipavského práci na předloze. Navštívil také zástupce Parlamentu. Browder i Lipavský zmínili, že doufají v hladké přijetí zákona, ministr navrhl schválení zrychleně už v prvním čtení. "Zakázat mučitelům a zabijákům přijít do České republiky, nikdo by neměl být proti tomu. Pokud někdo je, musíte se ptát, co je s ním špatně," řekl Browder.
Zákon pojmenovaný po ruském právníkovi Sergeji Magnitském podepsal v prosinci 2012 tehdejší americký prezident Barack Obama. Spojené státy jím zakázaly vstup do země a nařídily zmrazení účtů lidem, kteří byli podle USA zapleteni do porušování lidských práv a mohli se podílet na Magnitského nevyjasněné smrti v moskevské vazební věznici. Magnitskij byl v listopadu 2008 zatčen za údajné daňové úniky krátce poté, co obvinil ruské policejní a justiční pracovníky z defraudací.
Rusko na zákon reagovalo podobným zákonem s protiamerickými sankcemi. Svou verzi amerického Magnitského zákona později přijaly třeba Velká Británie, Kanada, Austrálie nebo pobaltské země.
Magnitského si v Rusku najal britsko-americký finančník Browder, kterého v červenci 2013 moskevský soud v nepřítomnosti odsoudil na devět let za daňové úniky. Browder totiž tvrdil, že se stal obětí korupčního spiknutí. Po Magnitského smrti dosáhl v USA schválení zákona.
Browder novinářům řekl, že když začal v roce 2010 usilovat o přijetí předlohy v USA, situace byla ztížená snahou tehdejší americké administrativy o politiku restartu vztahů s Ruskem. Nakonec se zákon podařilo prosadit o dva roky později.
Poznamenal, že jeho mise už není pouze proti Putinovu Rusku, ale chce též pomoci například perzekvovaným Ujgurům či lidem v Hongkongu, kde vláda před třemi lety potlačila prodemokratické protesty. "Idea je, že půjde o jakousi novou technologii pro vyrovnání se s porušováním lidských práv," uvedl. Browderovým cílem je, aby obdobu zákona přijaly další země, které zastávají principy právního státu. Zmínil Nový Zéland, Švýcarsko, Japonsko nebo Jižní Koreu.
Diskuze k článku ()