Penzijní fondy budou moci investovat do bydlení, Senát to schválil

Poplatníci si zřejmě také budou moci snižovat daňový základ o úroky z úvěrů, které si vzalo bytové družstvo. Zákon rovněž zavádí pravidlo, které umožní bytovým družstvům a společenstvím vlastníků odpojovat neplatiče od služeb. Podmínkou bude, že neplatící vlastník bude v prodlení s platbou po dobu tří měsíců. Předlohu dostane k podpisu prezident.

“Novela dovolí penzijním společnostem investovat v určité míře například do nemovitostních fondů, což na jedné straně posílí v diverzifikaci portfolií účastníků penzijního připojištění, na druhé straně to pomůže v rozvoji tuzemského bytového trhu,” řekl ČTK prezident Asociace penzijních společností ČR Aleš Poklop.

Všechny investice penzijního fondu do bydlení nebudou smět přesáhnout 20 procent majetku fondu. Investovat by mohly například prostřednictvím fondu kvalifikovaných investorů nebo prostřednictvím jiné právnické osoby. Takováto právnická osoba, Special purpose vehicle (SPV), by mohla vydat dluhopisy, které by fond nakoupil. Do jednoho SPV nebo fondu kvalifikovaných investorů by penzijní fond směl vložit nejvýše deset procent svého majetku. “Podle penzijních společností může objem jejich investic dosáhnout do roku devět miliard, do pěti let až 20 miliard Kč. Díky tomu vyrostou vyšší tisíce nových bytů,” uvedl začátkem března ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Zákon také umožní poplatníkům, aby si od základu daně z příjmů odečítali úroky nejen z vlastního úvěru na vlastní bydlení, ale i z úvěrů bytového družstva. Podmínkou bude, že poplatník je členem družstva a tyto úroky hradí a že družstvo rozpočítalo na družstevníky pouze ty úroky, které samo hradí. Tato novinka se do zákona dostala ve Sněmovně na základě pozměňovacího návrhu ministra Stanjury a poslance ODS Jiřího Havránka.

Související změnový zákon zavádí do občanského soudního řádu rozkaz k vyklizení bytu. Má to urychlit spory o vyklizení neoprávněně užívaných bytů. “Díky těmto změnám budou mít pronajímatelé rychlejší přístup k bytu či domu, odmítá-li se nájemce po skončení nájmu vystěhovat, což by je mělo též motivovat k pronajímání bytů na základě dlouhodobých nájemních smluv,” uvedla k tomu vláda v důvodové zprávě.