Podle NSS je databáze DNA spravedlivým a přiměřeným opatřením

Rozsudek však není úplným posvěcením současné praxe, kterou ochránci soukromí dlouhodobě kritizují. NSS zdůraznil, že se vyjádřil ke konkrétnímu případu a že v jiných kauzách se může hodnocení lišit.

Senát správního soudu nezpochybnil to, že sběr, uchovávání a zpracování profilu DNA je zásahem do práv konkrétních lidí. Spolu s vnitrem a policií však dospěl k závěru, že pravomocně odsouzení pachatelé úmyslných trestných činů, kteří vědomě a cíleně porušili právo, mají nižší stupeň ochrany soukromí a osobních údajů než ti, kteří se ničeho protiprávního nedopustili. A pokud má policie účinně přecházet trestné činnosti a vyšetřovat ji, tak podobnou databázi potřebuje.

“NSS považuje za spravedlivé a přiměřené, aby stát disponoval evidencí, která by umožnila odhalovat pachatele trestné činnosti mezi recidivisty,” stojí v rozsudku senátu s předsedkyní Dagmar Nygrínovou. Soud rozhodl před časem bez veřejného jednání a verdikt zpřístupnil ve své databázi.

Úřad pro ochranu osobních údajů se k policejní praxi opakovaně kriticky vyjadřuje. Ochránci soukromí trvají na tom, že citlivé osobní údaje v podobě DNA lze zpracovávat a uchovávat pouze tehdy, je-li to s ohledem na povahu trestného činu nezbytné pro plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením. Nezbytnost spojují se závažnými trestnými činy ohrožujícími život, zdraví nebo bezpečnost osob.

V nyní posuzovaném případě šlo o DNA muže potrestaného šesti lety vězení, ovšem jen za daňový delikt. Za zpracování jeho údajů v Národní databázi DNA dostalo vnitro od úřadu pokutu 35.000 korun. Správní úsek Městského soudu v Praze však případ loni vrátil ochráncům soukromí se vzkazem, že policie postupovala řádně. Tento verdikt nyní potvrdil NSS.

Situace je však po právní stránce složitější. V paralelním soudním sporu tentýž muž po odpykání trestu požádal o vymazání svých údajů z Národní databáze DNA. Městský soud v Praze mu vyhověl s vysvětlením, že natolik závažnou agendu, jako je sběr a uchovávání DNA, nemůže upravovat pouhý pokyn policejního prezidenta. Průlomové rozhodnutí však podle systému InfoSoud není pravomocné, od loňského jara se jím zabývá odvolací instance, tedy Vrchní soud v Praze.

zdroj ČTK