Sněmovna schválila novelu zákoníku práce
Poslanecká sněmovna dnes ve třetím čtení schválila novelu zákoníku práce. Součástí novely je zejména ukotvení sdíleného pracovního místa. Tato novinka umožní zvláště rodičům s malými dětmi lépe sladit pracovní a rodinný život. Pro zaměstnavatele je zároveň jednoduchým nástrojem na zavedení kratších pracovních úvazků bez složité administrativní zátěže.
„Novela zákoníku práce obsahuje hlavně dlouho očekávaný a velmi užitečný institut sdíleného pracovního místa. Je to další způsob, jak můžeme podpořit rodiny a výhodné to bude i pro zaměstnavatele, protože spokojenější zaměstnanci odvádějí svoji práci lépe,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Dalšími změnami v novele jsou zásadní změny v doručování písemností zaměstnanci a zaměstnavateli, vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb do České republiky, navýšení finanční náhrady pro pozůstalé po zaměstnanci, který zemřel v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, ale třeba také změna výpočtu práva na dovolenou_._
**Sdílené pracovní místo
**
Flexibilní formy práce pomohou rodičům s malými dětmi v návratu do práce po rodičovské dovolené nebo k udržení kontaktu se zaměstnavatelem během ní. Umožní zůstat v pracovním procesu i seniorům, kteří chtějí pracovat, ale již ne na plný úvazek nebo osobám, které pečují o své blízké. Tato varianta je vhodná i pro studenty nebo absolventy, kteří díky ní mohou získat tolik potřebnou praxi nebo své první zaměstnání.
Zavedení sdíleného pracovního místa bude znamenat novou možnost i pro zaměstnavatele. Ten se může dohodnout, že se o jednu pracovní pozici podělí dva nebo více zaměstnanců s kratší pracovní dobou, ale stejnou pracovní náplní. Tito zaměstnanci si pak sami budou moci rozvrhnout pracovní dobu podle toho, jak jim bude nejvíce vyhovovat. Mohou si zároveň vzájemně pomáhat nebo časově vycházet vstříc a zaměstnavatel má jistotu, že na pracovišti vždy někdo bude. Pro zaměstnavatele jde zároveň o velmi jednoduché administrativní řešení, které nemá dodatečné nároky na zřizování nových pracovních míst.
Doručování písemností
Další zásadní změny vycházejí z praktických zkušeností a komplikací při doručování písemností. Díky novele dojde k výraznému zjednodušení při jejich doručování zaměstnavatelem. Ošetřeny budou také situace s obtížemi při doručování zaměstnavateli, který se fyzicky nenachází v místě zapsaném ve veřejném rejstříku, čímž znemožňuje doručení písemnosti. Toto bude nově řešit navrhovaná fikce doručení.
**Snížení administrativní náročnosti
**
Novela rovněž přinese snížení administrativní náročnosti, která je dlouhodobě kladena na zaměstnavatele. Navrhuje se zrušit povinnost zaměstnavatele vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání v případě ukončení dohody o provedení práce s výjimkou těch dohod, u kterých je prováděn výkon rozhodnutí srážkami z odměny z dohody, nebo které zakládaly účast na nemocenském pojištění.
**Vysílání zaměstnanců
**
Součástí návrhu je také úprava provádějící transpozici Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) o vysílání pracovníků do zahraničí v rámci poskytování služeb. Nově by mělo docházet například k rozlišování dvou kategorií vyslání zaměstnanců z hlediska délky vyslání nebo k rozšíření a prohloubení okruhu srovnatelných podmínek, které se na vysílané zaměstnance uplatní.
Zvýšení náhrad pozůstalým a blízkým osobám
Podle stávající právní úpravy náleží pozůstalým po zaměstnanci, který zemřel v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, jednorázové odškodnění v pevné výši 240 tisíc korun a 40 tisíc korun na náklady na pořízení pomníku. Tyto částky dosud nepodléhají vývoji v čase, nereagují na inflaci, ani na růst průměrného výdělku.
Proto MPSV přišlo s návrhem, aby tyto částky byly napříště navázány na průměrnou mzdu. Finanční náhrada v případě úmrtí byla navržena jako dvacetinásobek průměrné mzdy, což dnes odpovídá zhruba 720 tisícům korun. U pomníku navrhuje MPSV 1,5násobek průměrné mzdy. Dále se zavádí náhrada pro osoby blízké v případě zvlášť závažného ublížení na zdraví zaměstnance.
**Spravedlivější výpočet dovolené
**
Dovolená už se nebude odvíjet od počtu odpracovaných dní, ale spravedlivě od počtu odpracovaných hodin. Spojovala by se tedy s týdenní pracovní dobou. V důsledku toho by se v ní měly odrazit i snížené úvazky, například v rámci sdíleného pracovního místa. Tato změna se týká všech zaměstnanců.
Další změny
Poslanecká sněmovna schválila rovněž pozměňovací návrh, který odstraňuje některé výkladové a aplikační nesrovnalosti při poskytování náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Tento návrh by měl zvýšit právní jistotu u osob, které utrpěly pracovní úraz nebo nemoc z povolání, při hledání nového zaměstnání po ukončení evidence uchazečů o zaměstnání na úřadu práce. S tímto návrhem vyjádřili souhlas rovněž sociální partneři.
Poslanecká sněmovna podpořila poskytování pracovního volna s náhradou mzdy pro zaměstnance činné na sportovních soustředěních dětí a mládeže, a to v délce nejvýše jednoho týdne v kalendářním roce.
Novela zákoníku práce má nabýt účinnosti 30. července 2020 s tím, že některé změny, například zavedení sdíleného pracovního místa nebo nová úprava výpočtu dovolené a náhrada újmy na zdraví, nastanou s účinností od 1. ledna 2021. Novelu zákona nyní projedná Senát a následně ji musí ještě podepsat prezident republiky.
Další články
Právnička Kostolanská se složením slibu ujala funkce veřejné ochránkyně práv
Dosavadní právnička kanceláře ombudsmana Eva Kostolanská se složením slibu do rukou předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) ujala funkce veřejné ochránkyně práv. Nahradila v ní Stanislava Křečka.
Senát zpřísnil podmínky pro vládní zvyšování výdajů nad schválený rámec
Praha 17. června (ČTK) - Podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec by měly být podle Senátu přísnější. Horní parlamentní komora kvůli tomu dnes upravila spornou novelu o veřejných rozpočtech, kterou tak bude muset znovu projednat Sněmovna.
Brno neuspělo s ústavní stížností kvůli zrušené části územního plánu
Brno 17. června (ČTK) - Brno neuspělo s ústavní stížností proti verdiktu Nejvyššího správního soudu (NSS), který zrušil část územního plánu města. Upravovala využití území za Lužánkami. Město se nevypořádalo s podrobnými námitkami muže ze sousedství. Územní plán před soudním zásahem umožňoval smíšenou obytnou zástavbu s maximální přípustnou výškou 22 metrů.
Odškodnění za tříhodinové zpoždění letu zůstane, dohodli se zástupci EP a států
Štrasburk 15. června (zvláštní zpravodaj ČTK) - Právo cestujících v EU na finanční kompenzaci při více než tříhodinovém zpoždění letů zřejmě zůstane zachováno. Zástupci Evropského parlamentu (EP) a členských států dnes dospěli k předběžné dohodě stran ochrany práv cestujících v letecké dopravě. Jde o první aktualizaci těchto pravidel od roku 2004, uvedl EP v dnešní tiskové zprávě.
Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil vyhlášku o záplavových územích
Brno 12. června (ČTK) - Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil vyhlášku o záplavových územích. Tvrdí, že ministerstvo životního prostředí při vydání vyhlášky překročilo zákonné zmocnění a že pravidla nepřípustně zasahují do vlastnických práv i do práva podnikat.



