Navrhované zpřísnění zákazu vlastnictví médií politiky a přijímání dotací a investičních pobídek v ustanovení zákona o střetu zájmů, který je znám jako lex Babiš, označovali poslanci ANO za "přílepek" už při únorovém projednávání novely. Neúspěšně se pokoušeli debatu přerušit buď do konce roku 2024, nebo alespoň do příští schůze Sněmovny. Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek odmítal tvrzení ANO, že jím prosazované změny míří proti jedné osobě, tedy předsedovi ANO a bývalému premiérovi Andreji Babišovi.
Poslanecký pozměňovací návrh zejména mění ustanovení, které zakazuje veřejným funkcionářům provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Aby nebylo možné zákaz obcházet, má se vztahovat na skutečného majitele provozovatele médií, nikoli na ovládající osobu. Stejně tomu má být u společností v případě zákazu přijímání dotací a investičních pobídek, který míří na členy vlády.
Předloha dále upravuje pokuty za porušení zákazu provozování některých médií. Funkcionáři, který by se dopustil přestupku prostřednictvím firmy, by mohl dohledový úřad uložit podle návrhu sankci až do tří procent aktiv této společnosti. Před pokutou by úřad navíc nejprve uložil "vhodné opatření", například prodej média, což bylo součástí vládních výhrad.
Babiš po nabytí účinnosti ustanovení o zákazu vlastnictví médií a získávání dotací a investičních pobídek v roce 2017 vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Pod Agrofert spadá i skupina Mafra, jež patří k největším mediálním domům v Česku.
Změny v dohledovém úřadu mají podle vlády zlepšit jeho kontrolní roli a vymahatelnost práva. Novela počítá například s tím, že vrcholným orgánem úřadu bude nově pětičlenné kolegium, které převezme část pravomocí předsedy úřadu.
Diskuze k článku ()