Soud v Brně schválil Zadehovi dohodu v daňové kauze, zněla na devět let vězení

Za přiznání si Zadeh vyjednal trest devět let vězení a peněžitý trest 17,5 mil. Kč. Dohodou mezi Zadehem a žalobcem se soud zabýval už v první polovině října, tehdejší návrh kvůli chybám v dohodě neschválil. Rozsudek soud vyhlašoval přes hodinu a půl, je pravomocný.

Žalobce dohodu na základě výtek soudu upravil, v podstatě šlo o formální chyby. V případě podnikatele íránského původu Zadeha jde o souhrnný trest, soud už mu dříve uložil osm let za ovlivňování svědků. Zadeh za mřížemi strávil už asi 6,5 roku. Daňová kauza je u soudu od roku 2016.

V kauze daňových úniků při dovozu pohonných hmot figuruje včetně Zadeha 14 obžalovaných, škoda je asi 2,5 miliardy korun. Zadeha soud ve věci odsoudil za krácení daní a účasti na organizované skupině. Soud začal ve věci ukládat první tresty v první polovině října. Šlo o obžalované, kteří se přiznali a se státním zástupcem uzavřeli dohodu o vině a trestu. Letité tresty vězení následně uložil i pětici obžalovaných, kteří se nepřiznali.

“Soud posoudil dohodu, která byla předložena soudu a ve které byly odstraněny problémy, které v ní soud viděl. Dospěl k závěru, že skutková zjištění mohou odpovídat tomu, co se opravdu stalo. Z hlediska trestu, ten trest je výrazně mírný,” uvedl předseda senátu Aleš Novotný. Uvedl, že pro soud je na spodní hranici toho, co je schopen akceptovat. “Soud musí zohlednit skutečnost, že je tu dohoda. Pokud by nebyla, bavili bychom se o trestu mezi 11 až 12 lety,” uvedl soudce. Právě i mírnost trestu soudce zmiňoval v první polovině října, kdy soud dohodu Zadehovi neschválil. Zadehovi hrozilo až 13 let vězení.

Žalobce Aleš Sosík novinářů řekl, že trest za mírný nepovažuje. “Jde o to, že trest byl dohodnut v rámci dohody a dohoda jako institut samozřejmě předpokládá dohodu dvou stran. Já ten trest zase až tak za mírný nepovažuji vzhledem k tomu, že byl současně uložen i peněžitý trest,” uvedl Sosík.

Podle rozsudku jako organizovaná skupina založili řetězec 85 firem, které si pohonné hmoty kvůli krácení daní vzájemně přeprodávaly, a to v období od března 2012 do června 2013. Obchodní činnost firem by podle rozsudku od začátku nastavena pro účel krátit daně při dovozu pohonných hmot, kdy firmy pohonné hmoty kupovaly ve členském státu Evropské unie, prodávaly do jiného členského státu, pohonné hmoty pak putovaly přes hlavní tuzemské kupující k dalším menším firmám až k čerpacím stanicím. Státní zástupce Sosík už dříve uvedl, že šlo o takzvaný triangl, což je mechanismus, díky kterému lze dovážet pohonné hmoty, aniž jsou zatíženy daní. Prodejce pak vůči ostatním navíc získává konkurenční výhodu.

Zadeh, původně vinu popíral, podle žalobce patřil mezi hlavní organizátory. Podnikatel loni v prosinci překvapivě projevil zájem o dohodu, po něm někteří další obžalovaní. Soud poté jejich případy vyčlenil do samostatných trestních řízení.

Rozsudek ve věci je pravomocný, strany se vzdaly práva na odvolání. Ve věci se ale ještě bude rozhodovat o kauci ve ve výši 150 milionů korun, kteří jeho známý složili za to, aby se Zadeh mohl dostat z vazby.

Hlavní líčení ve věci začalo v březnu 2016, výslech některých z obžalovaných si tehdy vyžádal několik dní. Například jen Zadeh asi tři jednací dny za sebou četl námitku na podjatost soudce. Celkem vypovídala asi stovka svědků. Jen do prosince 2019 soud nařídil asi 300 termínů hlavního líčení, z toho asi 100 jich ale bylo z různých důvodů odvoláno. Zadehovými stížnostmi na porušení zákona se také opakovaně zabýval Ústavní soud.