Stanjura předložil návrh mimořádné daně a koaliční Piráti návrh její úpravy

Příjmy z daně mají podle ministra financí sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít na zastropování cen energií. Návrhy by mohla Sněmovna projednávat už v úterý. Na řadu má přijít druhé čtení vládního daňového balíčku, kam oba návrhy směřují, a v něm bude možné vznášet pozměňovací návrhy.

Stanjura minulý týden informoval, že vláda účinnost takzvané windfall tax projednávala i s ústavními právníky a platnost daně i pro letošní rok, jak navrhují Piráti, by podle jejich názoru nebyla protiústavní. Pirátský návrh se o možné retroaktivitě nezmiňuje.

“Vláda se obrátila na Legislativní radu vlády, která návrh daně z neočekávaných zisků posoudila, a převažující názor je, že je možné zdanit neočekávané zisky již v letošním roce, kdy vznikly. Nejde o pravou retroaktivitu,” řekl Michálek ČTK. “Problém, který by mohl narazit v ústavním přezkumu, je skutečnost, že od daně z mimořádných zisků jsou osvobozeny středně velké banky, což může být neodůvodněně diskriminační,” dodal. Proto Piráti navrhují snížit podmínku čistých úrokových příjmů bank z navrhovaných šesti na dvě miliardy korun. “Pokud bude schválený odklad daně, tak se bojíme, že zdanění bank vůbec nebude fungovat a nevybere téměř žádné peníze na pomoc s drahými energiemi domácnostem a firmám,” uvedl předseda poslaneckého klubu Pirátů

Vedoucí sekce správy daní a poplatků Komory daňových poradců a náměstek jihočeského hejtmana Tomáš Hajdušek (ODS) naproti tomu ČTK sdělil, že pokud by zákonodárce na konci zdaňovacího období stanovil daň pro toto zdaňovací období zpětně, tak by se jednalo o pravou retroaktivitu, která je obecně zakázaná a přípustná jen ve zcela výjimečných případech. “Důvody pro porušení tohoto obecného zákazu by měl zákonodárce velmi detailně popsat v důvodové zprávě. Tedy měl by uvést, že si je tohoto obecného zákazu vědom a z jakých vážných a výjimečných důvodů jej hodlá porušit. No a o tomto se v tom pozměňovacím návrhu, respektive v důvodové zprávě k němu nepíše ani písmeno. Považuji to za výraz arogance moci a neúcty k právu a k předvídatelnosti právního prostředí,” uvedl Hajdušek.

V pirátském návrhu stojí, že kvůli rostoucí inflaci a vysokým cenám energií i v souvislosti s udržením sociálního smíru je nutné představit mimořádné a dočasné příjmy do veřejných rozpočtů, tedy daň z neočekávaných příjmů. “Pro dosažení cíle je důležité i dobré načasování tak, aby bylo zasaženo období v kterém došlo k tržnímu selhání a v jeho důsledku neočekávaným příjmům. Z tohoto důvodu navrhujeme posun období, v kterém je daň aplikována, a to o rok dříve od původního návrhu - tedy na roky 2022 - 2024,” stojí v návrhu.

Piráti chtějí snížit práh, který určuje, na které banky se bude daň vztahovat. Podle Stanjurova návrhu to má být čistý úrokový výnos šest miliard korun. Piráti chtějí snížit práh na dvě miliardy korun. Zdůvodňují to tím, že chtějí srovnat podmínky, protože pro ostatní firmy, hlavně energetické, na které se má daň vztahovat, platí rovněž hranice příjmů dvě miliardy.

Chtějí snížit také navrhovanou sazbu daně koncipovanou jako přirážku k současné dani z příjmů. Navrhovaná sazba 60 procent podle nich povede ke snahám vyhnout se dani. Proto navrhují snížit daň na 40 procent. Snaha o daňové optimalizace se tím podle nich sníží.

Stanjura chce vložit svůj návrh do vládního návrhu takzvaného daňového balíčku, který kromě jiného zvyšuje limit pro povinnou registraci plátců daně z přidané hodnoty z jednoho milionu na dva miliony. Zasahovat do zákona o DPH chtějí i Piráti. Chtějí snížit DPH na zeleninu z 15 na deset procent, a naopak přeřadit sladké nápoje do sazby 21 procent. Vyšším zdaněním sladkých nápojů chtějí získat peníze na zlevnění zeleniny. “Více zdaněné budou i sladké nápoje s umělým sladidlem. Ty totiž udržují závislost na sladkém, nutí tělo do zbytečné konzumace jiných cukrů a deformují přirozené chutě člověka, což významně přispívá obezitě, a tedy i smrtelným nemocem, které postihují největší podíl populace,” stojí v tomto pirátském návrhu.