Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil vyhlášku o záplavových územích

Jménem 25 senátorů jednal Martin Krsek (za SEN 21), soudcem zpravodajem se stal Martin Smolek, zjistila ČTK z přehledu plenárních věcí na webu ÚS.

Vyhlášku vydalo ministerstvo životního prostředí v roce 2018. Definuje pojmy a stanovuje principy, jak mají správci vodních toků záplavová území a aktivní zóny odborně navrhovat a jak je mají vodoprávní úřady schvalovat a dokumentovat.

Přímo ve vodním zákoně principy zakotveny nejsou. Pravomoc upravit problematiku vyhláškou svěřuje ministerstvu životního prostředí.

“V důsledku této úpravy jsou jednotlivé osoby, které jsou vlastníky nemovitostí, které se ocitnou ve vyhlášeném záplavovém území, respektive jeho aktivní zóně, omezeny na svých vlastnických právech na základě pouhého podzákonného předpisu,” stojí v návrhu skupiny senátorů.

Senátoři navíc zdůrazňují, že zákonné zmocnění, na kterém vyhláška stojí, se vztahuje pouze na záplavová území, nikoli na aktivní zóny, tedy místa, kde je nebezpečí záplav největší.

Při povolování výstavby v záplavovém území musí úřady zohlednit povodňové riziko, někdy mohou také požadovat specifické technické zabezpečení. V aktivní zóně jsou pravidla ještě přísnější, omezení se týkají nových staveb, ale třeba i ukládání odpadu nebo skladování odplavitelného materiálu a nebezpečných látek.

Senátoři upozorňují na to, že přímo v zákoně nejsou definovány žádné kvantitativní či kvalitativní parametry záplav. “Stanovení těchto parametrů mělo být obsaženo v zákoně, který by mohl být podroben demokratické diskusi v zákonodárném sboru,” uvedli v návrhu.

Vyhláška podle senátorů také umožňuje výrazné rozšíření aktivních zón záplavových území oproti předchozí úpravě. Své argumenty dokládají příkladem obcí v Ústeckém kraji, kde se podle připravovaných opatření rozsah aktivních zón v některých případech několikanásobně zvětšuje.