Stát nemusí vyplácet náhradu za továrnu v Roudnici, potvrdil ÚS
Brno 17. dubna (ČTK) - Stát nemusí dědičce původních majitelů vyplácet finanční náhradu za znárodněnou továrnu Rudolf Bächer v Roudnici nad Labem. Stížnost Alice Goldmanové odmítl Ústavní soud, zjistila dnes ČTK ze soudní databáze. Spor trval od roku 1996. Roudnická továrna byla svého času největším výrobcem pluhů v Rakousku-Uhersku. Za okupace ji rodině zabavili nacisté, poté na základě prezidentského dekretu připadla státu.
Podstatou sporu je to, zda k definitivnímu zestátnění podniku došlo po únoru 1948, anebo už před tím. Restituční předpisy lze totiž uplatňovat pouze na křivdy způsobené po nástupu totality.
Okresní soud v Litoměřicích v roce 2010 žalobě Goldmanové vyhověl ohledně poloviny nemovitostí. Verdikt měl formu takzvaného mezitímního rozsudku, přesné vyčíslení náhrady proto nechal soud na později. Následně ale zasáhl Krajský soud v Ústí nad Labem a žalobu zcela zamítl. Dospěl k závěru, že znárodnění se uskutečnilo k 27. říjnu 1945, tedy před začátkem takzvaného rozhodného období.
Podle stížnosti se soudy nevypořádaly se všemi předloženými důkazy. Žena argumentovala například zápisem v podnikovém rejstříku, který prý dokazuje, že stát majetek převzal až po únoru 1948. Stěžovala si také na postoj Nejvyššího soudu, který uvedl, že kauza roudnické továrny není “nejkřiklavější formou rasismu”. Bächerové přitom kvůli židovskému původu patří k obětem nacistické perzekuce, někteří členové rodiny zahynuli v koncentračních táborech.
ÚS označil stížnost za zjevně neopodstatněnou. Zápis v podnikovém rejstříku prý nemůže zpochybnit skutečnost, že ke znárodnění došlo na základě prezidentského dekretu před rozhodným obdobím. Ústavní soudci připustili, že se v některých případech československé soudy a úřady dopouštěly v konfiskační a znárodňovací praxi chyb a excesů i v období 1945 až 1948. “Restituční zákonodárství vydávané po roce 1989 si však nekladlo za cíl odstranit všechny možné majetkové křivdy, ke kterým v poválečné době mohlo docházet,” stojí v usnesení senátu se zpravodajkou Miladou Tomkovou.
Podnikatel Rudolf Bächer se začal věnovat výrobě pluhů a další zemědělské techniky v roce 1885 a postupně vybudoval úspěšný průmyslový koncern. Těsně před druhou světovou válkou měl podnik ocelárnu, slévárnu, válcovnu, šroubárnu, strojírnu i další provozy. V roce 1939 nacisté roudnickou továrnu začlenili do koncernu Ringhoffer-Tatra. Rodina čelila pronásledování. Po druhé světové válce se továrna stala součástí národního podniku Agrostroj.
Další články
Soud EU: ČR porušuje unijní právo, když umožňuje výslech podezřelých bez obhájce
Lucemburk/Brusel/Praha 22. října (zpravodajka ČTK) - Česká republika porušuje právo Evropské unie tím, že umožňuje vyslýchat podezřelé z trestných činů bez přítomnosti obhájce, pokud se advokát nedostaví do 48 hodin od zadržení.
Obce budou moci žádat po taxikářích znalost češtiny a místopisu
Praha 21. října (ČTK) - Obce budou moci vyhláškou požadovat po řidičích taxislužby prozkoušení znalosti češtiny nebo místopisu. Senát schválil novelu zákona o silničním provozu, která tuto možnost zahrnuje.
Výsledky letošních voleb do třetiny Senátu byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů
Praha 20. října (ČTK) - Výsledky letošních voleb do třetiny Senátu byly dnes vyhlášeny ve Sbírce zákonů. Státní volební komise v ní zveřejnila jak výsledky finále senátních voleb, tak i celkové výsledky prvního kola. Od středy je tak bude možné napadnout u Nejvyššího správního soudu, který letos obdrží nejméně jednu stížnost ze Žďárska.
Příjmy z dobrovolné prostituce podléhají zdanění, potvrdil Ústavní soud
Brno 20. října (ČTK) - Příjmy z dobrovolně vykonávané prostituce podléhají zdanění stejně jako jiné formy samostatné výdělečné činnosti. Průlomový právní názor Nejvyššího správního soudu (NSS) ve dvou usneseních potvrdil Ústavní soud (ÚS).
Pracovní doba není jen otázkou začátku a konce směny. Víte, co všechno se do ní počítá?
Kdy pracovní doba skutečně začíná a končí? Co už je doba odpočinku? Jak správně posoudit pracovní cestu, čekání na práci nebo práci přesčas? A jaké důsledky může mít nesprávné posouzení pracovní doby pro zaměstnance i zaměstnavatele?


