Stát nemusí vyplácet náhradu za továrnu v Roudnici, potvrdil ÚS

Podstatou sporu je to, zda k definitivnímu zestátnění podniku došlo po únoru 1948, anebo už před tím. Restituční předpisy lze totiž uplatňovat pouze na křivdy způsobené po nástupu totality.

Okresní soud v Litoměřicích v roce 2010 žalobě Goldmanové vyhověl ohledně poloviny nemovitostí. Verdikt měl formu takzvaného mezitímního rozsudku, přesné vyčíslení náhrady proto nechal soud na později. Následně ale zasáhl Krajský soud v Ústí nad Labem a žalobu zcela zamítl. Dospěl k závěru, že znárodnění se uskutečnilo k 27. říjnu 1945, tedy před začátkem takzvaného rozhodného období.

Podle stížnosti se soudy nevypořádaly se všemi předloženými důkazy. Žena argumentovala například zápisem v podnikovém rejstříku, který prý dokazuje, že stát majetek převzal až po únoru 1948. Stěžovala si také na postoj Nejvyššího soudu, který uvedl, že kauza roudnické továrny není “nejkřiklavější formou rasismu”. Bächerové přitom kvůli židovskému původu patří k obětem nacistické perzekuce, někteří členové rodiny zahynuli v koncentračních táborech.

ÚS označil stížnost za zjevně neopodstatněnou. Zápis v podnikovém rejstříku prý nemůže zpochybnit skutečnost, že ke znárodnění došlo na základě prezidentského dekretu před rozhodným obdobím. Ústavní soudci připustili, že se v některých případech československé soudy a úřady dopouštěly v konfiskační a znárodňovací praxi chyb a excesů i v období 1945 až 1948. “Restituční zákonodárství vydávané po roce 1989 si však nekladlo za cíl odstranit všechny možné majetkové křivdy, ke kterým v poválečné době mohlo docházet,” stojí v usnesení senátu se zpravodajkou Miladou Tomkovou.

Podnikatel Rudolf Bächer se začal věnovat výrobě pluhů a další zemědělské techniky v roce 1885 a postupně vybudoval úspěšný průmyslový koncern. Těsně před druhou světovou válkou měl podnik ocelárnu, slévárnu, válcovnu, šroubárnu, strojírnu i další provozy. V roce 1939 nacisté roudnickou továrnu začlenili do koncernu Ringhoffer-Tatra. Rodina čelila pronásledování. Po druhé světové válce se továrna stala součástí národního podniku Agrostroj.