Vláda by měla znovu projednat zákon o dovozu kulturních statků

Česká republika se jím musí připojit k právní normě Evropské unie, která má ochránit kulturní dědictví v zemích jeho původu. Česká vláda zákon už loni v červnu schválila, protože ho ale do konce svého volebního období neschválila Sněmovna, předkládá Zaorálek návrh zákona znovu.

Důvodem přijímání evropské legislativy je snaha nejen zabránit nelegálnímu obchodování s kulturními statky a s tím souvisejícímu drancování archeologických nalezišť, ale případně i získávání touto cestou peněz k financování terorismu.

Znovu předkládaný návrh dostal výjimku a nemusí projít připomínkovým řízením, aby mohl být co nejdříve předložen vládě k projednání a následně postoupen nově zvolené Sněmovně.

Nelegální obchodování s kulturními statky a s tím související drancování archeologických nalezišť představuje problém umocněný tím, že v některých politicky nestabilních státech Blízkého východu se tak získávají peníze sloužící k financování terorismu.

Navrhovaná právní úprava představuje zatím první část adaptace evropské normy, její implementační lhůta byla 28. prosince 2020. Druhá část adaptace bude následovat nejpozději do června roku 2025 v souvislosti se vznikem připravovaného centralizovaného elektronického systému, který členským státům bude sloužit k výměně informací o dovozech kulturních statků ze třetích zemí.

Pro české zákony není navrhovaná právní úprava novinkou. Navazuje na Úmluvu o opatřeních k zákazu a zamezení nedovoleného dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků z roku 1970, ke které tehdejší Československá socialistická republika přistoupila v roce 1977.

Znovu předkládaný návrh zákona stanovuje postup ministerstva kultury a českých celních úřadů pro případ, že by čeští celníci kulturní statek dovezený v rozporu s právními předpisy země původu zachytili. Návrh zákona upravuje postup od zadržení takového předmětu přes jeho přezkoumání odbornou příspěvkovou organizací ministerstva kultury, tedy podle typu předmětu třeba Národním muzeem, Národní knihovnou nebo Národním památkovým ústavem až po rozhodnutí ministerstva kultury o zabavení kulturního statku a jeho vrácení do země původu.