Whistleblowing jako specifický fenomén lze z definice ztotožnit s odhalováním případů zneužívání veřejné moci nebo nekalého jednání s cílem ochránit veřejný zájem. Může se týkat čehokoliv, co negativním způsobem ovlivňuje určité spole­čenství (nebo společnost jako celek) a co by bylo v zájmu této skupiny nutno za­stavit. Nový maďarský zákon o ochraně oznamovatelů,[1] který vstoupil v platnost 1. ledna 2014, definuje whistleblowing jako jednání, které nemusí výhradně vést ke zveřejnění určitých informací, ale může také zahrnovat nahlášení konkrétního problému zodpovědné osobě.