Agenturní zaměstnávání představuje flexibilní formu zaměstnávání, kterou upravuje zákoník práce v § 307a a následujících. Agenturní zaměstnávání je v podstatě pronájmem pracovní síly, neboť agentura práce dočasně přiděluje svého zaměstnance k výkonu práce k jinému zaměstnavateli.

Agenturní zaměstnávání – přednosti a rizika

Každý podnikatel, ať už fyzická nebo právnická osoba, se při výkonu své činnosti setkává s osobními údaji různých fyzických osob a sám je ve větší či menší míře zpracovává.

Kdy se při podnikání musím registrovat na Úřad pro ochranu osobních údajů?

Zaměstnanci v dočasné pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnavatel v době prvních 14 kalendářních dnů náhradu mzdy, a to za podmínek a ve výši stanovené zákoníkem práce (§ 192). Z tohoto důvodu zákoník práce zároveň umožňuje zaměstnavatelům, aby mohli kontrolovat, zda jejich zaměstnanci dodržují režim dočasně práce neschopného zaměstnance. 

Kontroly nemocenské – kdo mě (ne)může kontrolovat

Mateřská dovolená je upravena v § 195 a následujících zákoníku práce. Mateřská dovolená v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě přísluší zaměstnankyni, matce dítěte. Mateřská dovolená v souvislosti s péčí o narozené dítě náleží také zaměstnankyni, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí o svěření dítěte do péče, nebo dítě, jehož matka zemřela (pokud by šlo o zaměstnance, čerpal by rodičovskou dovolenou). 

Mateřská dovolená

V květnu letošního roku vstoupilo v platnost nové Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (dále jen „Nařízení“). Od 25. května 2018 bude Nařízení přímo účinné ve všech státech Evropské unie a státech tvořící Evropský hospodářský prostor.[1]

Ochrana osobních údajů ve světle nového nařízení EU

Každý zaměstnavatel již před uzavřením pracovního poměru s novými zaměstnanci shromažďuje osobní údaje, které mu mají umožnit výběr vhodného kandidáta na hledané pozice. Často však zaměstnavatelé požadují řadu údajů, které pro potřeby výběrového řízení nepotřebují nebo které ani vyžadovat nesmějí.

Na co se zaměstnavatel (ne)smí ptát a jaké má zaměstnavatel povinnosti při zpracování osobních údajů uchazečů?, část I.

Práce z domova představuje flexibilní formu výkonu závislé práce, kdy zaměstnanec pracuje zcela (homeworking) nebo zčásti (home office) ze svého bydliště. Práce z domova je zároveň oblíbeným benefitem, který zaměstnavatel může poskytovat svým zaměstnancům. Nelze ji však vnímat jen jako benefit, který by zaměstnavatel mohl libovolně upravovat, neboť i při práci z domova má zaměstnanec svá práva. Práce z domova má řadu výhod, ale může mít i svá úskalí.

Práce z domova – výhody a nevýhody, plánované změny

Druhá část příspěvku se podrobně věnuje všem povinnostem, které zaměstnavateli vznikají při zpracování osobních údajů uchazečů o práci podle ZOOÚ, a zároveň je srozumitelně ilustruje na názorných příkladech.

Na co se zaměstnavatel (ne)smí ptát a jaké má zaměstnavatel povinnosti při zpracování osobních údajů uchazečů?, část II.

30. 7. vstupily v účinnost některé změny, které přinesla novela zákoníku práce, další důležité změny nabydou účinnosti dne 1. 1. 2021. Odborníci úpravu převážně chválí, pozitivně vnímají například nový způsob výpočtu dovolené, navýšení odškodnění pro pozůstalé po obětech pracovních úrazů či větší zodpovědnost zaměstnanců u doručování důležitých dokumentů.

Novela zákoníku práce očima expertů: pochvaly, ale i nedostatky

Právnická fakulta Univerzity Karlovy otevírá od října 2025 nový postgraduální kurz „Pracovní právo v HR“.

Nový LL.M. kurz „Pracovní právo v HR“ na PFUK v Praze

Již XXXII. ročník konference Karlovarské právnické dny proběhne 12. - 14. 6. 2025. Program slibuje zajímavé hosty i témata.

XXXII. konference Karlovarské právnické dny

Největší právní konference svého druhu v České republice. Dva dny nabité aktuálními právními tématy, debatami, odbornými pohledy i reálnými zkušenostmi. To všechno je kongres PRÁVNÍ PROSTOR.

Kongres Právní prostor 2025

Možná uvítáte, že v nastupujícím čase adventním neotevřu žádné další ožehavé téma a pokusím se tentokrát navodit spíše náladu sváteční až slavnostní.

Ke 20. výročí slovenské Justiční akademie

Ve veřejném prostoru opakovaně rezonuje debata o výši platů soudců. Platy jako takové nechci rozebírat. Chci se zaměřit na to, co obnáší „být soudcem“.

Co jsou ti soudci vlastně zač…

V listopadu tohoto roku se na trhu objeví nová kniha Jakuba Drápala, učitele trestního práva na mé mateřské právnické fakultě se shora uvedeným názvem. Měl jsem to štěstí, že jsem si jí přečetl dříve.

Přečtete si! „Podmíněný trest odnětí svobody: Převládající, nepopsaný, nepřiměřený.“

Forum24 - mediální partner

EchoMedia - mediální partner

SVJ je specializovaná právnická osoba, která se má soustředit na správu domu a pozemku. Život však přináší různé situace a společenství vlastníků často musí řešit otázky, co ještě se správou domu souvisí a co už ne. Společenství tak často váhají, co ještě smí dělat a co už nikoli. S tím souvisí i otázka, zda SVJ smí nabýt pozemek a pokud ano, tak jaký.

SVJ a nabývání pozemků pod domem a vedle domu: co jde a co ne?

Alkohol na pracovišti představuje závažný fenomén s významnými právními důsledky, které se promítají jak do pracovněprávních vztahů, tak do oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Soudní praxe v minulosti naznačovala, že při řešení alkoholu na pracovišti je vždy nezbytné individuální posuzování každého případu, s ohledem na jeho kontext a povahu konkrétních skutkových okolností. Je tento závěr i dnes stále aktuální?

Alkohol na pracovišti ve světle nové judikatury

Konkurenční doložka je právním institutem, který má za cíl chránit zaměstnavatele před únikem informací, jež by mohly být využity ke konkurenčnímu podnikání a tím ohrozit jeho postavení na trhu. Tento institut je zakotven v § 310 zákoníku práce. Přestože konkurenční doložka může být užitečným nástrojem pro ochranu zaměstnavatelů, její sjednání a vymáhání přináší řadu úskalí, která mohou vést k vleklým právním sporům.

Konkurenční doložka: kdy je přínosem, kdy překážkou, a kdy by se dala zneužít?

V poslední době se v české společnosti zvyšuje zájem o alternativní způsoby řešení sporů, přičemž mediace zaujímá stále důležitější roli. Spolu s tím roste i počet osob, které se označují za mediátory. Bohužel v praxi vládne značný terminologický zmatek, který se netýká jen laiků, ale mnohdy i samotných právníků, advokátů a soudců. Cílem tohoto článku je objasnit rozdíly mezi třemi často zaměňovanými pojmy: mediátor, certifikovaný mediátor a zapsaný mediátor.

Příspěvky autora

Právní Kontroverze s Václavem Malým: Digitalizace práva a proměna právního myšlení