Mgr. Richard Otevřel

Monitoring zaměstnanců, jak se ve zkratce říká rozličným metodám od jednoduchého hodnocení činnosti pracovníka automatizovanými prostředky až po sledování, které právní předpisy zakazují, vzbuzuje u zaměstnavatelů již dlouho rozpaky ­‑ kde najít tu správnou hranici oprávněných zájmů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem?

Americký prezident Joe Biden podepsal exekutivní nařízení, kterým zavedl v účinnost pravidla pro nakládání s evropskými osobními údaji při jejich předání do USA. Nařízení má poskytnout záruky, že osobní údaje Evropanů nebudou zneužívána americkými zpravodajskými službami, a zajistí tak Evropanům ekvivalentní míru ochrany soukromí, jakou zajišťuje GDPR.

Zatímco v lednu můžeme slavit mezinárodní den ochrany osobních údajů, koncem května jsme si připomněli výročí vstoupení GDPR v účinnost – letos už počtvrté.

Pokud podnikáte v jakémkoliv oboru, jehož součástí je výměna dat (včetně osobních údajů) se zahraničím, a to především tím mimoevropským, pak jste si nejspíše s příchodem GDPR před třemi lety říkali, jak to bude dál s předáváním dat mimo GDPR zónu.

Od 1. 1. 2021 je účinná sada dohod mezi EU a Spojeným královstvím, která obsahuje i úpravu osobních údajů.

V posledním květnovém víkendu nenápadně uplynul rok od okamžiku, kdy v České republice a celé Evropské unii vstoupilo v účinnost obecné nařízení o ochraně osobních údajů – GDPR. Podívejme se, co nám poslední rok v tomto ohledu přinesl, a na závěr se zamyslíme, kam se bude vývoj ubírat dál.

Úřad pro ochranu osobních údajů („Úřad“) mění svůj přístup ke zpracování biometrického dynamického podpisu připojeného ke konkrétnímu dokumentu v rámci běžné smluvní agendy, kdy nedochází k verifikaci či porovnávání podpisu dle referenčního vzoru.

Problematika ochrany osobních údajů podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů („nařízení GDPR“) v oblasti klinického hodnocení je vysoce diskutovaným tématem. Tím více, že absentuje konkrétní zákonné ustanovení nebo alespoň relevantní metodika pro tuto oblast.

Evropský soud pro lidská práva ve svém nedávném rozhodnutí konstatoval, že pokud zaměstnavatel neoznámí zaměstnanci, že jeho komunikace pomocí pracovních prostředků může být monitorována, porušuje tím jeho právo na soukromý a rodinný život.

Ochrana osobních údajů v říjnu 2016 zaznamenala další zajímavé rozhodnutí, které reaguje na neustálý vývoj moderních komunikačních technologií s ohledem na rozsah toho, co lze ještě zařadit pod pojem osobní údaj ve smyslu článku 2 písm. a) směrnice č. 95/46/ES. Rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-582/14 Patrick Breyer v. Bundesrepublik Deutschland nepředstavuje však z našeho pohledu překvapivý počin, neboť toto rozhodnutí v praxi pouze deklaruje dlouhodobé nahlížení na problematiku dynamických IP adres, které ve spojení s dalšími údaji mohou představovat osobní údaje, jak ostatně bylo završeno výslovnou zmínkou o síťových identifikátorech v rámci definice osobních údajů v novém obecném nařízení o ochraně osobních údajů.

Pracovní skupina Evropské komise – Working Party 29 („WP29“) vydala v pátek 16. prosince 2016 první z řady slíbených dokumentů, které mají poskytnout výklad k obecnému nařízení o ochraně osobních údajů („GDPR“).