Současná situace koronavirové pandemie nás přirozeně přiměla zamyslet se mimo jiné nad otázkou, zdali jako společnost stojíme na hranici rapidního vzestupu v užívání umělé inteligence (AI), a to zejména pokud jde o její využití při výkonu práce. Události posledních měsíců ukázaly, že i díky zavedeným krizovým opatřením v souvislosti se šířením koronaviru se AI velmi rychle včlenila do každodenního života každého z nás.

Evropa na cestě k jednotnému právnímu rámci pro regulaci umělé inteligence

Digitální obsah nebo digitální služby se dnes často poskytují v případech, kdy spotřebitel za ně nutně neplatí, nýbrž namísto toho poskytuje obchodníkovi osobní údaje. Takové obchodní modely se již používají v různých formách na velké části trhu. Ačkoli dosavadní právní úprava plně uznává, že ochrana osobních údajů je jedním ze základních práv a osobní údaje tudíž nemohou být považovány za komoditu, je třeba je respektovat, aby spotřebitelé měli v souvislosti s těmito obchodními modely právo na smluvní prostředky nápravy.

Platba osobními údaji – realita dnešní doby a její regulace?

Členské státy Evropské unie musí do 17. prosince 2021 transponovat směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (tzv. směrnici o whistleblowingu) (dále jen „Směrnice“).

Whistleblowing ve světle ochrany osobních údajů

Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo 15. ledna 2021 Výzvu 3 k programu COVID – Nájemné.

Výzva 3 Programu COVID – Nájemné

Návrh zákona o ochraně oznamovatelů, který transponuje tzv. směrnici o whistleblowingu byl předložen Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.

Whistleblowing dle aktuálního návrhu zákona o ochraně oznamovatelů

Evropská komise představila návrh nařízení, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci a mění určité legislativní akty EU (dále jen „Návrh nařízení o umělé inteligenci“).

Shrnutí návrhu nařízení Evropské unie o umělé inteligenci (AI)

Rozvržení pracovní doby často bývá tvrdým oříškem. Jednosměnné rozvržení pracovní doby od pondělí do pátku sice většinou nepřináší větší obtíže, ale co dělat, když je nutné zavést vícesměnný provoz, konto pracovní doby nebo pružnou pracovní dobu? Jaký je rozdíl mezi kratší a zkrácenou pracovní dobou? Jak je to s nepřetržitými odpočinky a přestávkami? Na co všechno je třeba myslet, když zaměstnanci pracují přesčas nebo drží pracovní pohotovost? A jak evidovat pracovní dobu – stačí pouze výpis z docházkového systému?

Pracovní doba názorně a prakticky (workshop)

Evropská unie – jednota v rozmanitosti

Zveme Vás na veletrh pracovních příležitostí ELSA Job Fair 2021. Uskuteční se ve dnech 2. a 3. 11. 2021 se na Fakultě právnické Západočeské univerzity v Plzni.

ELSA Job Fair 2021

V České republice žije kolem 40 tisíc osob omezených ve svéprávnosti[1]. V soudní praxi není nikterak neobvyklé, že tyto osoby jsou účastníky řízení, zejména na straně žalované.

Může se bezdůvodně obohatit osoba s omezenou svéprávností?

Dvě základní soudní agendy, trestní a občanskoprávní, mají některé společné typy případů, které se neprojednávají zrovna snadno.

Soudem doporučené maskování

Jak jsi na tom, justice?

Forum24 - mediální partner

EchoMedia - mediální partner

Ačkoliv nejsou datové schránky v České republice novým fenoménem, s novelou zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, zavádějící automatické zřizování datových schránek pro každou svéprávnou fyzickou osobu, která pro komunikaci se státem použije kvalifikovaný prostředek pro elektronickou komunikaci a každou fyzickou osobu podnikající, se této problematice dostalo nové pozornosti. V tomto článku bych se chtěl krátce zamyslet nad dopady této novely.

K datovým schránkám a novele jejich automatického zřizování

Tímto tématem jsem se před časem zabývala, a to v článku Společná péče o nezletilé dítě, kde jsem se zabývala zejména pojmem a podmínkami, za kterých je možno dítě do společné péče obou rodičů svěřit.

Proč by mělo být dítě svěřováno do společné péče obou rodičů?

Promlčení určitého práva představuje právní následek vyvolaný marným uplynutím promlčecí lhůty, během níž bylo možné předmětné právo vymáhat před příslušnými orgány – především pak před soudem – a která uplynula, aniž by bylo subjektivní právo realizováno. Promlčením subjektivní právo jako takové nezaniká, zaniká však jeho vymahatelnost donucovací mocí státu – zejména soudní cestou. 

Problematika běhu promlčecích lhůt

Návštěva lékaře je překážkou v práci na straně zaměstnance, při které má zaměstnanec nárok na poskytnutí placeného volna na nezbytně nutnou dobu.

Příspevky autora