Tereza Pšenčíková LL.B., LL.M.

Evropská komise představila návrh nařízení, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci a mění určité legislativní akty EU (dále jen „Návrh nařízení o umělé inteligenci“).

Návrh zákona o ochraně oznamovatelů, který transponuje tzv. směrnici o whistleblowingu byl předložen Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.

Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo 15. ledna 2021 Výzvu 3 k programu COVID – Nájemné.

Členské státy Evropské unie musí do 17. prosince 2021 transponovat směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (tzv. směrnici o whistleblowingu) (dále jen „Směrnice“).

Digitální obsah nebo digitální služby se dnes často poskytují v případech, kdy spotřebitel za ně nutně neplatí, nýbrž namísto toho poskytuje obchodníkovi osobní údaje. Takové obchodní modely se již používají v různých formách na velké části trhu. Ačkoli dosavadní právní úprava plně uznává, že ochrana osobních údajů je jedním ze základních práv a osobní údaje tudíž nemohou být považovány za komoditu, je třeba je respektovat, aby spotřebitelé měli v souvislosti s těmito obchodními modely právo na smluvní prostředky nápravy.

Současná situace koronavirové pandemie nás přirozeně přiměla zamyslet se mimo jiné nad otázkou, zdali jako společnost stojíme na hranici rapidního vzestupu v užívání umělé inteligence (AI), a to zejména pokud jde o její využití při výkonu práce. Události posledních měsíců ukázaly, že i díky zavedeným krizovým opatřením v souvislosti se šířením koronaviru se AI velmi rychle včlenila do každodenního života každého z nás.