Fentanyl a nové psychoaktivní látky – Je Česká republika připravena?

Zmíněné substance na trhu paralelně doplňuje rok od roku rozšiřující se spektrum nových psychoaktivních látek (dále jen „NPS“), zvláště syntetických kanabinoidů, benzodiazepinů nebo kathinonů, které vlivem své chemické variability často unikají stávajícím legislativním rámcům. Navzdory tomu, že zneužívání syntetických opioidů fentanylového typu a dalších substancí není ve srovnání se zámořskými oblastmi v lokálních podmínkách tak masivní, nelze existenci tohoto pronikajícího trendu přehlížet. Naopak, o tematice neterapeutického užívání omamných látek a jeho negativních dopadech na život a zdraví jednotlivců je nezbytné diskutovat a klást si mimo jiné otázku, zda je systém v České republice připraven komplexním výzvám souvisejícím s výskytem látek opioidního typu a NPS čelit.

Fentanyl: léčivo i vysoce riziková droga

Fentanyl je extrémně silný syntetický opioid, který byl syntetizován v 60. letech 20. století primárně za účelem využití v medicíně a farmacii. V současnosti patří mezi nejúčinnější opioidní analgetika využívaná v klinické praxi. V odborných publikacích bývá někdy označován jako „účinnější náhražka morfinu“.[1] Přesnější je však hovořit o účinnější alternativě či substitutu morfinu, neboť fentanyl vykazuje vyšší analgetickou potenci a rychlejší nástup účinku, zatímco morfin působí déle, ale jeho účinek je pomalejší.[2] Přestože se fentanyl nadále používá jako analgetikum k tlumení silné bolesti, zejména u onkologických pacientů nebo v chirurgii, v posledních letech je stále častěji zmiňován v souvislosti s neterapeutickým užíváním a vysokým rizikem smrtelného předávkování.[3] Právě tato dvojí povaha fentanylu jako významného léčiva na jedné straně a mimořádně rizikové drogy na straně druhé z něj činí látku, na níž lze dobře ilustrovat širší problém současné právní regulace syntetických opioidů a NPS.

Rizikovost fentanylu nespočívá pouze v jeho vysoké účinnosti. Zásadní problém představuje způsob, jakým se dostává na nelegální drogový trh. Americké CDC (Centers for Disease Control and Prevention) rozlišuje farmaceutický fentanyl, předepisovaný k léčbě silných bolestí, a fentanyl nelegálně vyráběný a distribuovaný na černém trhu.[4] Právě druhá forma bývá mísena například s heroinem, kokainem či metamfetaminem nebo se objevuje v padělaných léčivých přípravcích. Uživatel tak nemusí vůbec vědět, že jím užívaná substance fentanyl obsahuje, natož v jaké koncentraci.[5]

Právě nepředvídatelné složení v kombinaci s tenkou hranicí mezi účinnou a potenciálně smrtelnou dávkou činí z fentanylu vysoce rizikovou substanci. Nelze stanovit přesnou smrtelnou dávku, poněvadž účinek závisí mimo jiné na tělesné hmotnosti, způsobu aplikace, toleranci či předchozí zkušenosti s opioidy. Americká DEA (Drug Enforcement Administration) nicméně uvádí, že pro průměrného dospělého člověka mohou mít fatální následky již přibližně dva miligramy fentanylu.[6]

Situaci navíc komplikuje existence řady fentanylových analogů. Vedle karfentanylu, acetylfentanylu či furanylfentanylu se na trhu průběžně objevují další chemicky modifikované látky. Některé z nich mohou vykazovat ještě silnější účinky než samotný fentanyl.[7]

Při debatě o fentanylu se nabízí srovnání se Spojenými státy americkými. Právě tam se stal fentanyl jedním z hlavních symbolů tzv. čtvrté vlny opioidové krize a významně proměnil podobu nelegálního drogového trhu. Česká drogová scéna se od té americké liší a samotný fakt, že se určitá substance masivně rozšířila ve Spojených státech, ještě neznamená, že se stejným způsobem rozšíří také zde. To ostatně v červnu 2026 zdůraznil i ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych. Obavu z fentanylu označil za do jisté míry racionální, současně však upozornil, že „anatomie“ americké fentanylové krize českým podmínkám plně neodpovídá.[8] Ostražitost je přesto namístě. Podle Frydrycha by mohl závažný problém vzniknout zejména tehdy, pokud by se fentanyl pevně etabloval mezi tuzemskými uživateli opioidů. Zatím má docházet spíše k jednotlivým experimentům, stabilní distribuce fentanylu v této části drogového trhu by však mohla vést i k sériím smrtelných intoxikací.[8]

Za další riziko označuje Národní protidrogová centrála online trh s padělanými léčivy, která mohou obsahovat fentanyl, nitazeny a další vysoce potentní látky.[8]

 Jak je fentanyl regulován v České republice?

Pokud jde o právní úpravu fentanylu, nelze říci, že je česká právní úprava nepřipravená. Základ vnitrostátního právního rámce představuje zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách. Ten upravuje pravidla zacházení s návykovými látkami a přípravky, které je obsahují, jejich dovoz, vývoz a tranzit, stejně jako systém povolení, kontroly a sankcí.

Fentanyl je jako omamná látka zařazen do přílohy č. 1 nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek. Jde tedy o látku podléhající přísnému kontrolnímu režimu.[9]

Právní regulace fentanylu se ovšem neomezuje pouze na zákon o návykových látkách. Fentanyl je současně návykovou látkou ve smyslu § 130 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „TZ“), neboť je způsobilý nepříznivě ovlivnit psychiku člověka, jeho ovládací či rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování.[10] Na neoprávněné nakládání s fentanylem proto mohou podle okolností dopadat zejména trestné činy upravené v hlavě VII, dílu prvním TZ. Typicky půjde o neoprávněnou výrobu a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 TZ, neoprávněné přechovávání podle § 284 TZ, výrobu nebo držení předmětu k neoprávněné výrobě podle § 286 TZ nebo šíření toxikomanie podle § 287 TZ.[11]

U drogových trestných činů má rovněž význam množství zajištěné látky. Trestní zákoník na několika místech pracuje s pojmem „množství větší než malé“, jehož výklad v minulosti sjednotilo stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 2014, sp. zn. Tpjn 301/2013. V příloze tohoto stanoviska jsou uvedeny orientační hodnoty pro jednotlivé omamné a psychotropní látky. U fentanylu činí orientační hranice množství většího než malého 0,05 gramu, tedy 50 miligramů.[12] Na první pohled jde o velmi malé množství, o to spíše, když DEA uvádí, že u průměrného dospělého člověka mohou způsobit fatální následky již přibližně dva miligramy fentanylu (0,002 gramu).[13] Padesát miligramů proto může z farmakologického hlediska představovat množství odpovídající řadě potenciálně smrtelných dávek.

Nové opioidy a problém nových psychoaktivních látek

Současná drogová scéna není tvořena pouze tradičními látkami, jako jsou kokain, heroin či konopí. Stále častěji se objevují nové psychoaktivní látky, označované rovněž jako syntetické drogy či „designer drugs“. Vycházejí často ze známých chemických struktur a napodobují účinky tradičních drog, mohou však vykazovat výrazně vyšší účinnost či obtížně předvídatelné účinky.[14]

Z právního hlediska je nejpodstatnější jejich chemická variabilita. Modifikací části molekuly regulované substance lze vytvořit nový derivát, jehož účinek zůstane obdobný nebo bude ještě silnější, ale konkrétní nová látka již nemusí být zachycena v příslušném seznamu.

Vývoj syntetických opioidů tento problém dobře ilustruje. Vedle fentanylových derivátů se stále větší pozornost soustředí na nefentanylové syntetické opioidy, zejména benzimidazolové opioidy označované jako nitazeny. Podle aktuálních údajů EUDA bylo od roku 2009 na evropském drogovém trhu identifikováno celkem 95 nových opioidů. Jen v roce 2025 bylo oznámeno sedm nových látek, přičemž šest z nich představovaly nové vysoce potentní opioidy. V Evropě bylo dosud identifikováno celkem 25 nitazenů. Na konci roku 2025 přitom EUDA monitorovala více než 1 050 NPS, z nichž 50 bylo v Evropě v roce 2025 hlášeno vůbec poprvé.[15]

Právě nitazeny ukazují, proč nelze debatu o syntetických opioidech omezovat na fentanyl. Pokud právní úprava zareaguje na jednu konkrétní látku, zatímco nelegální trh mezitím přejde k jinému syntetickému opioidu s obdobným či silnějším účinkem, problém se pouze přesune. Výhodou systému individuálního zařazování látek na příslušný seznam je právní jistota, neboť lze relativně přesně určit, která substance podléhá kterému režimu. Nevýhodou je, že novou látku je třeba nejprve identifikovat, vyhodnotit a následně zahrnout do odpovídajícího seznamu. I při využití relativně pružného nařízení vlády tak vzniká legislativní prodleva.

Jiný model využívá například Německo. Neue-psychoaktive-Stoffe-Gesetz (NpSG) umožňuje u vybraných kategorií pracovat se skupinovým vymezením chemických struktur namísto výhradně individuálního výčtu jednotlivých substancí.[16] Drobná změna molekuly nemusí automaticky znamenat vznik nové látky stojící mimo regulační rámec.

Přístupy k právní regulaci návykových a nových psychoaktivních látek

 

Na rychlý vznik nových substancí český zákonodárce reagoval také zákonem č. 321/2024 Sb., který zavedl kategorie zařazených psychoaktivních látek a psychomodulačních látek. Na změnu navázala od 1. 1. 2025 také úprava § 130 TZ.[17] Zařazené psychoaktivní látky představují látky, jejichž účinky dosud nejsou dostatečně prozkoumány a které jsou po dobu dalšího hodnocení podrobeny restriktivnímu režimu. Naproti tomu psychomodulační látky mohou být za splnění zákonných podmínek uváděny na trh. Obě kategorie se tak liší jak svým účelem, tak právním režimem.[18]

Lze říci, že jistou zkouškou tohoto modelu se stal kratom. Kratom a kratom extrakt byly v roce 2025 zařazeny mezi psychomodulační látky, český právní řád tedy namísto úplného zákazu zvolil model regulovaného trhu.[19] Již v roce 2026 však přišel návrh označovaný jako Lex kratom, který má tento režim výrazně zpřísnit.[20] Pro téma tohoto článku je přitom důležité zdůraznit, že předložený Lex kratom nemění právní režim fentanylu a nezavádí generickou regulaci syntetických opioidů.

Je Česká republika připravena?

Připravenost České republiky však nelze měřit pouze kvalitou právních předpisů. Tuzemská drogová scéna se postupně mění také v důsledku technologického vývoje. Distribuce se přesouvá na sociální sítě, komunikační aplikace či darknet a látky lze posílat prostřednictvím běžných zásilkových služeb.[21] Rozvíjejí se také metody detekce. Policie využívá například Ramanovy spektrometry či terénní testovací soupravy a významnou roli při kontrole podezřelých zásilek hraje Celní správa.[22] Na evropské úrovni pak funguje Systém včasného varování o nových psychoaktivních látkách (Early Warning System), jehož prostřednictvím mohou státy sdílet informace o nových substancích, jejich účincích a rizicích.[23]

Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že nelze přehlížet znaky postupného pronikání nových látek i na český drogový trh. Domnívám se, že byť lze současný systém zhodnotit jako funkční, poněvadž poskytuje základní regulativní nástroje, jeho efektivita je do značné míry podmíněna schopností reagovat na rychlé změny drogové scény. Pozitivně hodnotím zejména nově přijaté legislativní změny, stejně jako aktivní přístup Policie ČR, zvláště NPC SKPV PČR a Celní správy ČR. Naopak za problematické považuji zejména systém jednotlivého zařazování nových látek do seznamů návykových látek, posuzování množství většího než malého u vysoce potentních látek, jako je fentanyl, a v neposlední řadě přesun drogové kriminality do online prostředí.

Za důležité zjištění považuji rovněž skutečnost, že vývoj amerického drogového trhu má významný vliv i na situaci v Evropě. Do budoucna je proto klíčové, aby Česká republika i nadále posilovala preventivní opatření, rozvíjela mezinárodní spolupráci a při tvorbě drogové politiky a přijímání legislativních opatření brala v potaz zkušenosti okolních států. Neméně důležité je, aby byla Česká republika schopna reagovat na vznik nových látek, aby při jejich detekci byly využívány moderní technologie a aby byl i nadále kladen důraz na edukaci. Aktivní a včasný přístup může přispět k tomu, aby na našem území nedošlo k tomu, co probíhá v zámoří.

---

[1] TICHÝ, Václav. Dobrý sluha, špatný pán. Policista. 2025, roč. 31, č. 7, s. 5–7. ISSN 1211-7943.

[2] Tamtéž, s. 5–7; srov. KRATINA, Tomáš a kol. Možnosti poskytnutí první pomoci a přednemocniční neodkladné péče při intoxikaci opioidy. Drugs & Forensics Bulletin NPC. 2024, č. 3, s. 12–21. ISSN 1211-8834.

[3] PATOČKA, Jiří a kol. Analgetikum fentanyl a celosvětová opioidová krize. Online. Toxicology. 2022; FRICOVÁ, Jitka. Intranazální fentanyl – nová léková forma pro léčbu průlomové bolesti u onkologických pacientů. Online. Remedia. 2009. Dostupné zde: https://www.toxicology.cz/modules.php?name=News&file=print&sid=1364.

[4] CENTERS FOR DISEASE CONTROL AND PREVENTION. Fentanyl Facts. Online. CDC. Dostupné zde: https://www.cdc.gov/stop-overdose/caring/fentanyl-facts.html.

[5] U.S. DRUG ENFORCEMENT ADMINISTRATION. Facts about Fentanyl. Online. DEA. Dostupné zde: https://www.dea.gov/resources/facts-about-fentanyl.

[6] Tamtéž.

[7] ALBORES-GARCÍA, Damaris; CRUZ, Silvia L. Fentanyl and other New Psychoactive Synthetic Opioids: Challenges to Prevention and Treatment. Revista de Investigación Clínica. 2023, vol. 74, no. 3, s. 93–104.

[8] ŠILHÁN, Petr. Strach z fentanylu je racionální, říká Frydrych. Větší hrozbu ale vidí jinde, vládě navrhuje změny. Online. CNN Prima NEWS. 11. 6. 2026. Dostupné zde: https://cnn.iprima.cz/strach-z-fentanylu-je-racionalni-rika-frydrych-vetsi-hrozbu-vidi-jinde-vlade-navrhuje-zmeny-514302.

[9] § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách; příloha č. 1 nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek.

[10] § 130 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.

[11] Srov. § 283, § 284, § 286 a § 287 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.

[12] Stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 2014, sp. zn. Tpjn 301/2013.

[13] U.S. DRUG ENFORCEMENT ADMINISTRATION. Facts about Fentanyl, cit. výše.

[14] DANDA, H.; LECA, N.; ŠTEFKOVÁ, K.; SYROVÁ, K.; PÁLENÍČEK, T. Zaostřeno: Nové psychoaktivní substance. Praha, 2020, roč. 6, č. 1. ISSN 2336-8241.

[15] EUROPEAN UNION DRUGS AGENCY. New psychoactive substances – the current situation in Europe (European Drug Report 2026). EUDA, 2026. Dostupné zde: https://www.euda.europa.eu/publications/european-drug-report/2026_en

[16] Gesetz über neue psychoaktive Stoffe (Neue-psychoaktive-Stoffe-Gesetz – NpSG), BGBl. I S. 2615.

[17] Zákon č. 321/2024 Sb.; § 130 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.

[18] Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách; nařízení vlády č. 11/2025 Sb., o seznamu zařazených psychoaktivních látek; nařízení vlády č. 456/2025 Sb., o seznamu psychomodulačních látek; vyhláška č. 448/2025 Sb., o psychomodulačních látkách.

[19] Nařízení vlády č. 456/2025 Sb., o seznamu psychomodulačních látek.

[20] MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČR. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, a další související zákony, č. j. MZDR 17852/2026 , včetně předkládací a důvodové zprávy.

[21] DEMANT, Johan; AAGESEN, Kristoffer Magnus Bjerre. An analysis of drug dealing via social media. EUDA, 2023; DEWEY, Matías; BUZZETTI, Andrés. Easier, faster and safer: The social organization of drug dealing through encrypted messaging apps. Sociology Compass. 2024, roč. 18, č. 2.

[22] BRUKNER. Ramanovy spektrometry. Opti Instruments, 2025; RMI, s. r. o. MobileDetect. 2025; TICHÝ, Václav. Jsou v první linii. Policista. 2025, roč. 31, č. 7, s. 8–9.

[23] EUROPEAN UNION DRUGS AGENCY. The EU Early Warning System on new psychoactive substances. Online. EUDA. Dostupné zde: https://www.euda.europa.eu/activities/eu-early-warning-system-on-nps_en.