Rozhovor: Ivana Fára - Podnikový právník jako manažer
Stanovisko advokáta je často jiné než realita, musí se na realitu „napasovat“, uzpůsobit se procesům zavedeným ve společnosti za současného zachování souladu s právem.
Součástí vedení Unie podnikových právníků ČR je i Ivana Fára. Do Výkonného výboru byla zvolena v roce 2021. Vede právní oddělení ve společnosti Tesco Stores ČR. Angažuje se i v oblasti pro bono. V seriálu Vy a UPP ČR mimo jiné prozradila, proč odešla z advokacie.
Ivano, vím, že jsi začínala jako advokátka. Koneckonců v jedné z advokátních kanceláří jsme se na pár let setkali a měli možnost intenzivně spolupracovat.
Máš pravdu, Richarde. Začínala jsem a působila více než 13 let v advokacii, kde jsem pracovala pro zahraniční advokátní kanceláře. Vedle práce na velkých přeshraničních fúzích a transakcích, která mě neskutečně bavila, jsem měla možnost dostat se i ke „každodenním“ byznysovým záležitostem a čím dál více mě zajímalo, jak mé advokátní rady řeší klienti v praxi ve všednodenním životě. Sám víš, že stanovisko advokáta je často jiné než realita, musí se na realitu „napasovat“, uzpůsobit se procesům zavedeným ve společnosti za současného zachování souladu s právem. A to mě bavilo sledovat a vymýšlet spolu s klienty praktická řešení situací. Od toho už byl jen krůček na „druhý břeh“.
Jaké nyní vidíš rozdíly ve srovnání s předchozím působením v advokacii?
Pracuji pro společnost Tesco Stores ČR, vedu české právní oddělení a současně mám na starosti právní regulaci dodavatelsko-odběratelských vztahů v rámci CE. Agenda je velice široká a rozmanitá a o to zajímavější. Tesco je maloobchodní řetězec, a tak by člověk mohl mít pocit, že „pouze“ nakupujeme a prodáváme a nic jiného nemusíme řešit. Ale ten rozptyl agendy je neskutečný – od právního pokrytí zaměstnanců, přes online prodej až po odpovědnost za prasklé potrubí na prodejně. Bez nadsázky mohu říci, že každý den je jiný, a často je třeba reagovat rychle na neplánované situace, které člověk nečeká. Právě ta rozmanitost mě na této práci baví.
Jak dlouho jsi členkou Unie?
Členkou jsem víceméně od okamžiku, kdy jsem začala působit jako podnikový právník. Nicméně Unii jsem znala dávno předtím – jako advokátka jsem s Unií spolupracovala na seminářích či prezentovala firemním právníkům novely zákonů. Stát se členem Unie mi přišlo naprosto přirozené a rozhodně přínosné. V Tescu jsme velký právní tým, který spolu skvěle a efektivně komunikuje, radíme se a navzájem se podporujeme. Ale současně je vždy smysluplné načerpávat pohled na věci i zvenku společnosti, setkávat se s právníky z jiných firem a vyměňovat si zkušenosti a nápady.
Ve Výkonném výboru Unie máš na starosti komunikaci s novými členy. Jaké vidíš největší výzvy v této oblasti?
Největší výzvou je pro mě neustálý nedostatek času. Práci ve Výkonném výboru se jeho členové věnují ve svém volném čase, kterého je málo, ale vždy se ho naštěstí podaří najít. Dosud se nám povedlo nastavit efektivní komunikaci s novými členy, kteří vědí, že je o ně postaráno, vědí, na koho se obrátit, co dělat, jak co nejkvalitněji využít členství v Unii. Mám vždy velkou radost, když slyším od nových členů pozitivní zpětnou vazbu.
Jaká budoucnost podle Tebe čeká podnikové právníky?
Já mám za to, že podnikový právník bude i nadále směřovat obdobným směrem, kterým se více a více ubírá již v posledních letech – podnikový právník už není jen právník, je to manažer, nedílná součást byznysu. Podnikoví právníci jsou čím dál více zváni ke strategickým rozhodnutím společností, jsou členy vedení firem, projektových týmů. Význam podnikových právníků pro společnosti roste a dle mého názoru i nadále poroste.

Další články
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
Když neselže součást, ale jejich propojení: Kdo odpovídá za škodu?
Tradiční odpovědnost za škodu hledá vadný výrobek, porušenou povinnost a příčinu následku. Propojené systémy však mohou vytvořit újmu, přestože každý samostatně splní svou technickou specifikaci. Problém pak nevznikne uvnitř jedné černé skříňky, ale ve vztazích mezi několika nástroji.
Protinávrh společníka na valné hromadě s.r.o. v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“) poměrně podrobně upravuje svolání a průběh valné hromady společnosti s ručením omezeným. Mimo jiné stanoví, že součástí pozvánky na valnou hromadu musí být návrh usnesení, o kterém má valná hromada rozhodovat.
CRA versus NIS2: produktová kybernetická bezpečnost a bezpečnost organizace – kde se režimy překrývají a jak do nich vstupuje AI Act?
Kybernetická bezpečnost už v Evropské unii nestojí na jednom předpisu. Vedle NIS2, která dopadá na bezpečnost regulovaných organizací a služeb, přináší Cyber Resilience Act (dále jen „CRA“) samostatný režim pro produkty s digitálními prvky uváděné na evropský trh. U některých produktů se navíc přidává AI Act. Pro organizace proto bude klíčové nejen určit, který předpis na ně dopadá, ale také správně rozlišit jednotlivé role, povinnosti a oznamovací režimy a tam, kde je to možné, propojit jejich plnění do jednoho funkčního systému.
Nová pravidla transparentnosti odměňování na spadnutí
Transpozice evropské směrnice o posílení uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, je po flexinovele z roku 2025, další výraznou pracovněprávní novinkou. Jejím hlavním cílem je omezit nerovnosti v odměňování, často skryté kvůli nízké transparentnosti.



