Provozovatel díla: Divadelní vystoupení
Osoba, která organizačně zajišťuje zpřístupnění živého divadelního představení, je provozovatelem díla a musí mít autorskou licenci
Nejvyšší soud (NS) vyložil, kdo je podle autorského zákona považován za provozovatele živého provedení autorského díla. Dospěl k závěru, že provozovatelem je ten, kdo vlastním jménem a na vlastní odpovědnost organizačně zajišťuje představení – zejména sjednává výkonné umělce (a to i formou objednání vystoupení), prodává vstupenky, zajišťuje propagaci a nese hospodářské riziko, a nikoli pouze ten, kdo dílo umělecky provádí nebo jen pronajímá (či jinak přenechává) prostor k uskutečnění představení.
NS tak potvrdil rozhodnutí nižších soudů ve sporu dědice spoluautora her Divadla Járy Cimrmana Ladislava Smoljaka proti Žižkovskému divadlu J. Cimrmana, příspěvkové organizaci městské části Praha 3, která v letech 2019 a 2020 provozovala představení bez uzavřené licenční smlouvy. Divadlo se bránilo tím, že je tzv. stagionou a odpovědnost za autorská práva má nést přímo soubor „Divadlo Járy Cimrmana“. Tomuto výkladu však NS nepřisvědčil.
Podle NS není rozhodující, jak se subjekt sám označuje, zda má vlastní soubor ani to, že samotné umělecké provedení zajišťují jiní. Pouhé tvrzení, že divadlo „jen půjčuje sál“, neobstojí, pokud se ve skutečnosti aktivně podílí na celé produkci a představení organizačně zajišťuje.
Rozhodnutí má širší význam pro kulturní praxi. Týká se obecně subjektů, které pořádají živá představení, tedy nejen kamenných divadel, ale také případně provozovatelů kulturních domů, organizátorů festivalů apod. NS zdůraznil, že kdo fakticky organizuje živou kulturní produkci, musí mít souhlas nositelů autorských práv, jinak odpovídá za neoprávněné užití díla a je povinen vydat bezdůvodné obohacení.
Převzato z tiskové zprávy Nejvyššího soudu
Celý text rozsudku sp. zn. 23 Cdo 1993/2025
Další články
Prozatímní úprava styku praprarodičů s pravnukem
Jelikož by se rozhodnutí ve věci samé nemuseli dožít, žádali praprarodiče o vydání předběžného opatření za účelem zajištění styku s pravnukem.
Použití cizí ochranné známky politickou stranou
Vlastník ochranné známky může bránit tomu, aby politická strana užívala jeho ochrannou známku s dobrým jménem, pokud tato strana neprokázala, že její svoboda projevu převažuje nad právy a zájmy tohoto vlastníka.
Odpovědnost za nepoložení otázky Soudnímu dvoru
Soudní dvůr upřesnil podmínky, za nichž může jednotlivec dosáhnout náhrady škody v důsledku soudního rozhodnutí, které je v rozporu s unijním právem
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
