Vážné důvody pro nedostavení se na úřad práce

Úřad práce argumentoval především tím, že nenastartování naftového motoru je v prosinci rozumně předvídatelná překážka, na kterou měla být dotyčná připravena, a tudíž nepředstavuje vážný důvod dle zákona o zaměstnanosti. Soud však uvedl, že vážný důvod může představovat i jiný vážný osobní důvod nebo důvod zvláštního zřetele hodný. Uchazeči mají být vyřazování v důsledku jejich nekorektního, liknavého či nedisciplinovaného přístupu, přitom však z ničeho nevyplývá, že by dotyčná ignorovala úřad práce nebo že by měla úmysl mařit součinnost s ním. Vyřazená uchazečka po celou dobu s úřadem práce bezkonfliktně spolupracovala, a shora naznačený exces vykazoval známky vážných osobních důvodů hodných zvláštního zřetele. Důležité také je, že se dotyčná snažila situaci ihned řešit, a to nejprve telefonicky, následně i osobně na údajně telefonicky domluveném náhradním termínu druhý den.

Nejvyšší správní soud konstatuje, že vždy je tedy potřeba hodnotit a řádně se zabývat všemi okolnostmi toho kterého případu. Soud považuje za vhodné připomenout, že správní orgány by měly mít k problémům a potížím fyzických a právnických osob (účastníků řízení) co možná největší pochopení a postupovat ve vztahu k nim vstřícně a objektivně. Ostatně také správní řád stanoví, že veřejná správa je službou veřejnosti. Ve vztazích podle zákona o zaměstnanosti to platí dvojnásob - správní orgány by se zde měly snažit nezaměstnanému co nejvíce pomoci v jeho situaci na trhu práce. Nejvyššímu správnímu soudu přijde absurdní požadavek úřadu práce, aby uchazeči domýšleli všechny možné eventuality, které by mohly nastat, a na ně se pro jistotu, protože jsou rozumně předvídatelné, připravit.

Nejvyšší správní soud podotýká, že nelze uchazeče o zaměstnání automaticky omluvit jen na základě toho, že úřadu práce podal omluvu např. prostřednictvím telefonu, a že je nutné trvat na tom, aby uchazeči o zaměstnání plnili své povinnosti. Na druhou stranu však je nutné, aby správní orgány při rozhodování o vyřazení z evidence zvážily konkrétní situaci a důvody tvrzené uchazečem, a to zejména s ohledem na celkový kontext věci a často nepříznivou sociální a finanční situaci uchazeče o zaměstnání.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde