Prokázání epileptického záchvatu
Dne 14.1.2015 Nejvyšší soud usnesením sp. zn. 4 Tdo 1644/2014 odmítnul dovolání epileptika, který ztratil kontrolu nad svým vozidlem, a považoval svůj epileptický záchvat v době nehody za nedostatečně prokázaný.
Řidič úmyslně zamlčel onemocnění epilepsií, díky čemuž získal posudek o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, a ačkoliv si byl vědom své zdravotní nezpůsobilosti bezpečně řídit motorové vozidlo, řídil vlastní osobní automobil. V důsledku zhoršení zdravotního stavu epileptickým záchvatem překročil dovolenou rychlost jízdy omezenou na padesát km/h přibližně o patnáct km/h, ztratil vládu nad vozidlem, najel na chodník, kde ohrozil jednoho chodce, a poté, co strhl řízení vozidla vlevo, přejel do protisměru, kde v blízkosti sloupu veřejného osvětlení najel na chodník na levé straně mostu a přední částí vozidla narazil do manželského páru. Oba manželé byli nabráni na kapotu a narazilem vozidla do kamenného zábradlí byli z kapoty přehozeni přes zábradlí do řeky, přičemž oba na následky zranění a topení zemřeli.
Řidič, odsouzený za usmrcení z nedbalosti, se bránil, že nebylo dostatečně prokázáno, že příčinou nehody byl epileptický záchvat. Přitom však nenabízel alternativní skutkový děj, pouze poukazoval na nedostatečné prokázání skutkového děje soudem. Jelikož Nejvyšší soud zásadně nezasahuje do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně a nešlo zde o extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními a provedenými důkazy, dovolání odmítl.
Další články
Odpovědnost za nepoložení otázky Soudnímu dvoru
Soudní dvůr upřesnil podmínky, za nichž může jednotlivec dosáhnout náhrady škody v důsledku soudního rozhodnutí, které je v rozporu s unijním právem
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů
Ústavní soud v tomto případě řešil, zda Krajský soud v Praze adekvátně odůvodnil, proč je v nejlepším zájmu tří nezletilých dětí, aby byly svěřeny do tzv. výlučné péče otce s „víkendovým“ stykem matky. V jeho rámci matka třikrát v měsíci děti o víkendu dopravuje z místa bydliště otce, vzdáleného 300 km od jejího bydliště, a zase zpět.
Odměna zmocněnce v adhezním řízení a dobrovolné plnění
Dobrovolné uspokojení nároku poškozeného v průběhu trestního řízení představuje materiální úspěch v řízení



