Minimální mzda v roce 2026 se zvýší
Podle nařízení vlády bude minimální mzda v roce 2026 činit 43,4 % z predikované průměrné mzdy na rok 2026.
Novela zákoníku práce z roku 2024 přinesla ve svém § 111 odst. 9 zákoníku práce pravidla pro výpočet minimální mzdy. Ve spojení s nařízením vlády č. 285/2024 se určuje, že minimální mzda bude 43,4 % z predikované průměrné mzdy na rok 2026.
Minimální měsíční mzda na základě výše uvedeného výpočtu se pro rok 2026 zvýší z 20.800,- Kč na 22.400,- Kč. Výše minimální mzdy je vždy určena za odpracovaný plný měsíční úvazek, tedy čtyřicetihodinovou týdenní pracovní dobu. Hodinová mzda vzroste ze 124,40 Kč na 134,40 Kč.
Minimální mzda ovlivňuje stanovení odvodu pojistného na zdravotní pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů, minimální zálohy OSVČ a osob, které pracují na zkrácený úvazek. Její výše ovlivňuje limity pro uplatnění daňových bonusů.
Výše minimální mzdy se promítne i do zaručeného platu pro veřejný sektor. Zaručený plat pro veřejný sektor je rozdělen do 4 skupin prací podle náročnosti. První skupina prací bude mít nejnižší úroveň zaručeného platu ve výši 22.400,- Kč měsíčně, druhá skupina 26.880,- Kč měsíčně, třetí skupina 31.360,- Kč měsíčně a čtvrtá skupina 35.840,- Kč měsíčně (výše uvedené částky se odvozují od minimální mzdy a platí pro rok 2026).
Od ledna 2025 zaměstnavatelé v soukromém sektoru již nejsou povinni dodržovat osmistupňovou tabulku zaručených platů. V soukromém sektoru se tedy uplatní pouze minimální mzda.
Zdroj: nařízení vlády č. 285/2024 Sb. o koeficientu pro výpočet minimální mzdy v roce 2025 a 2026
Další články
Vidět neznamená věřit - deepfake jako výzva pro právo
Co když to, co vidíme, nikdy nebyla pravda? Před několika lety jsme věřili, že obraz nelže. „Vidět znamená věřit.“ Dnes už si tím nemůžeme být tak jisti. Audiovizuální záznam byl dlouho považován za téměř nezpochybnitelné zachycení reality. V posledních letech, kdy se umělá inteligence stala běžnou součástí života, se rozvinula deepfake technologie, která tuto představu zpochybňuje.
SVJ: Když všichni mají problém, ale nikdo nechce převzít zodpovědnost
Správa společenství vlastníků jednotek (SVJ) je v praxi často spojena s nedostatkem ochotných kandidátů do statutárních orgánů. Jaké jsou důvody tohoto nezájmu, právní rámec fungování výboru či předsedy i možné způsoby řešení situace, kdy tyto funkce zůstávají neobsazené?
Nový zákon o kritické infrastruktuře IV. – Kritičtí dodavatelé
Nový zákon o kritické infrastruktuře zásadně mění pohled na dodavatelské vztahy: klíčovou roli nově hrají tzv. kritičtí dodavatelé, jejich identifikace i prověřování. Jaké povinnosti z toho plynou pro organizace a jak se promítají do řízení rizik i každodenní praxe?
Rozhovor: Monika Novotná, předsedkyně České advokátní komory
JUDr. Monika Novotná, partnerka advokátní kanceláře Rödl, patří mezi nejvýraznější postavy současné české advokacie. V říjnu 2025 se stala historicky první ženou zvolenou do čela České advokátní komory. Se svým příspěvkem na téma Právní ochrana důvěrnosti komunikace advokáta a klienta v kontextu rozsudku ESLP ve věci Černý a ostatní proti České republice vystoupí již tento týden na Kongresu Právní prostor.
Posledních pár dní na podání daňového přiznání. Kde se nejčastěji chybuje a jak tomu předejít
Poplatníkům, kteří podávají daňové přiznání elektronicky, zbývá čas už jen do pondělí 4. května. Jde zejména o OSVČ, povinnost se ovšem týká i některých zaměstnanců. Řada poplatníků přitom každý rok opakuje stejné přešlapy, které mohou vést k doměření daně, pokutám nebo zbytečným komplikacím s finančním úřadem.
