Novela zákonů v oblasti kapitálového trhu v souvislosti se zřízením a fungováním jednotného evropského přístupového místa

Mění konkrétně zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu, a zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.

Důvodem, proč zákonodárce tuto právní úpravu přijal, je povinnost promítnout do českého právního řádu příslušné evropské předpisy, kterými se zřizuje jednotné evropské přístupové místo (anglicky European Single Access Point, tzv. „ESAP“). Jde o částečnou implementaci evropského nařízení 2023/2859, kterým se zřizuje jednotné evropské přístupové místo poskytující centralizovaný přístup k veřejně dostupným informacím o finančních službách, kapitálových trzích a udržitelnosti, částečnou transpozici evropské směrnice 2023/2864, kterou se mění některé směrnice, pokud jde o zřízení a fungování jednotného evropského přístupového místa (tzv. „směrnice Omnibus“), a o částečnou implementaci evropského nařízení 2023/2869, kterým se mění některá nařízení, pokud jde o zřízení a fungování jednotného evropského přístupového místa (tzv. „nařízení Omnibus“).

Jak popisuje důvodová zpráva, zmíněné evropské předpisy, kterými se zřizuje ESAP, byly přijaty jako součást iniciativy Unie kapitálových trhů. Obecným deklarovaným cílem ESAP je zpřístupnit financování evropským podnikům, umožnit jednotlivcům bezpečně dlouhodobě investovat a integrovat národní kapitálové trhy do jednotného trhu. Jednou z dosavadních bariér integrace kapitálových trhů a efektivní alokace kapitálu v rámci EU totiž byla, podle Komise, roztříštěnost finančních informací a informací souvisejících s udržitelností obchodních společností objevujících se v mnoha jazycích a na mnoha platformách. Nejčastěji mělo jít o webové stránky jednotlivých společností a různé národní i evropské registry. Zájemci o informace mohli využít služby agregace dat, ale ty jsou značně nákladné, a proto využitelné jen pro velké investory. Nevýhodou měla být rovněž opožděná dostupnost některých údajů a nejistá důvěryhodnost zdrojů, jako podstatný problém byla vnímána také omezená využitelnost dostupných údajů, když jen minimální část byla ve formátu umožňujícím strojovou čitelnost.

ESAP má být zřízen Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy, tzv. „ESMA“) a má shromažďovat informace o společnostech a investičních produktech. Nemá představovat zcela novou kompletní databázi a nemá ani nahradit existující evropské a národní systémy, ale být jejich nadstavbou. Má jít pouze o informace již v současné době povinně zpřístupňované veřejnosti, nikoli sdělované orgánům dohledu. Na úrovni jednotlivých členských států má být sběr informací zajišťován národními orgány, které budou zodpovědné za automatizované ověření jejich základních technických charakteristik a následné předání do ESAP. Údaje mají být v široce používaném digitálním formátu umožňujícím extrakci dat, v určených případech ve formátu počítačově čitelném, a jejich součástí mají být i tzv. metadata, což jsou dodatečné informace, podle kterých bude možno v databázi příslušné informace vyhledávat (filtrovat). Zveřejněné informace mají zůstat v rámci ESAP přístupné po dobu deseti let, není-li ve specifických případech stanovena lhůta kratší, a budou-li jejich nutnou součástí osobní údaje, musejí být dodrženy požadavky GDPR.

Jak pokračuje důvodová zpráva, ESAP má sloužit nejen investorům, ale všem zainteresovaným subjektům a široké veřejnosti, proto musí být přístup k informacím v něm uloženým zajištěn všem bez jakýchkoliv omezení a bezplatně. Pouze v odůvodněných případech jako vyhledávání velkých objemů dat bude ESMA moci vybírat poplatek. Změny nemají přinést žádné nové informační povinnosti z hlediska obsahu, pouze centralizovat umístění a sjednotit formát údajů, které již příslušné subjekty povinně uveřejňují podle jednotlivých dotčených předpisů. Informace musí být v otevřených formátech a standardních licencích ve smyslu evropské směrnice 2019/1024 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru. Na bázi dobrovolnosti bude možné uveřejnit v rámci ESAP také další relevantní informace nad rámec těch povinně uveřejňovaných, což má pomoci zejména malým a středním podnikům ke zviditelnění a zlepšení jejich přístupu k tržnímu financování. Zkušenosti z USA a Japonska měly poukázat na výhody, které takové jednotné registry informací přinášejí.

Popisovaná novela českých vnitrostátních právních předpisů má představovat změny nutné pro první fázi náběhu ESAP, novelizace dalších českých zákonů s problematikou souvisejících mají posléze následovat tak, aby mohla být zajištěna plná transpozice a adaptace na předpisy související se vznikem a fungováním ESAP.