Dnem 1. 1. 2016 nabyl účinnosti zákon č. 23/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, na základě kterého byl mimo jiné do ustanovení § 11 zákona vložen odstavec 7. Při uplatnění sazby daně ve shora uvedeném případě je nutné postupovat podle tohoto ustanovení.

V ustanovení § 11 odst. 7 zákona je uvedeno: Má-li podnikatel zařazenu v obchodním majetku podle zákona upravujícího daně z příjmů zdanitelnou stavbu nebo zdanitelnou jednotku, s výjimkou budovy podle odstavce 1 písm. a), zdanitelné jednotky podle odstavce 1 písm. c) a zdanitelné jednotky podle odstavce 1 písm. f), která nezahrnuje jiný nebytový prostor než garáž, sklep nebo komoru, použije se u nich sazba podle odstavce 1 písm. d).

Pojem podnikatel je upraven v ustanovení § 420 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen "občanský zákoník"). Dle citovaného ustanovení "Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele." Podle ustanovení § 421 odst. 1 občanského zákoníku se za podnikatele považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Do obchodního rejstříku se podle § 42 písm. a) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů, zapisují obchodní společnosti a družstva podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev a další osoby, stanoví-li povinnost jejich zápisu tento nebo jiný zákon. Dále ustanovení § 421 odst. 2 občanského zákoníku uvádí, že se má za to, že podnikatelem je osoba, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle jiného zákona.

Podle § 4 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, se obchodním majetkem poplatníka daně z příjmů fyzických osob rozumí část majetku poplatníka, o které bylo nebo je účtováno anebo je nebo byla uvedena v daňové evidenci. Obchodním majetkem poplatníka daně z příjmů právnických osob se podle § 20c zákona o daních z příjmů rozumí veškerý majetek, který:

a) mu patří, pokud jde o poplatníka právnickou osobu,

b) k němu patří, pokud jde o poplatníka, který není právnickou osobou.

Vzhledem k výše uvedenému je nutné na zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky v obchodním majetku akciové společnosti (s výjimkou uvedenou v § 11 odst. 7 zákona) aplikovat sazbu podle § 11 odst. 1 písm. d) zákona. Tato sazba se neaplikuje u budov obytných domů a budov tvořících příslušenství k budovám obytných domů, dále u zdanitelných jednotek, jejichž převažující část podlahové plochy je užívána jako garáž, a u ostatních zdanitelných jednotek (byty a nebytové prostory), které nezahrnují jiný nebytový prostor než garáž, sklep nebo komoru, neboť tyto objekty jsou v předmětném ustanovení ze sazby pro podnikání výslovně vyňaty.

V daném případě by akciová společnost měla na základě neformálního upozornění správce daně podat dodatečná daňová přiznání na zdaňovací období roku 2019, 2020 a řádné daňové přiznání na zdaňovací období roku 2021, ve kterých uvede sazbu daně podle § 11 odst. 1 písm. d) zákona, tj. 2 Kč za m2 nebo 10 Kč za m2 dle druhu podnikání, neboť od 1. 1. 2016 u shora uvedených nemovitých věcí s ohledem na ustanovení § 11 odst. 7 zákona není již rozhodující, zda jsou nemovité věci fakticky užívány k podnikání či ne. Na zdaňovací období roku 2016, 2017 a 2018 dodatečné přiznání podávat nebude, neboť již uplynula lhůta pro stanovení daně podle § 148 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.