Články s tagem: stavění lhůty
Problematika běhu promlčecích lhůt
Promlčení určitého práva představuje právní následek vyvolaný marným uplynutím promlčecí lhůty, během níž bylo možné předmětné právo vymáhat před příslušnými orgány – především pak před soudem – a která uplynula, aniž by bylo subjektivní právo realizováno. Promlčením subjektivní právo jako takové nezaniká, zaniká však jeho vymahatelnost donucovací mocí státu – zejména soudní cestou.
Do kdy lze napadnout neplatné rozvázání pracovního poměru?
Spory o neplatnost rozvázání pracovního poměru jsou jedním z nejčastějších pracovněprávních sporů, které soudy řeší. V případě, že zaměstnanec nebo zaměstnavatel nenapadnou rozvázání pracovního poměru u soudu, případně nebudou ve sporu úspěšní, bude toto rozvázání platné, i pokud by nesplňovalo zákonné předpoklady.
Stavení promlčecí lhůty v případě uzavření dohody o mimosoudním jednání věřitele a dlužníka
Dne 1. 1. 2014 vstoupil v účinnost zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), který přinesl mnoho změn v současném civilním právu. Jednou z nich je i ustanovení § 647 o. z., které stanoví, že: „V případě uzavření dohody o mimosoudním jednání věřitele a dlužníka o právu nebo o okolnosti, která právo zakládá, počne promlčecí lhůta běžet poté, co věřitel nebo dlužník výslovně odmítne v takovém jednání pokračovat; počala-li promlčecí lhůta běžet již dříve, po dobu jednání neběží.“
