Články s tagem: projev vůle
Promlčení pohledávek se splatností závislou na vůli věřitele: návrat Nejvyššího soudu k racionálnímu výkladu počátku běhu promlčecí lhůty
Nejvyšší soud (sp. zn. 23 Cdo 2613/2025) v návaznosti na Ústavní soud změnil dosavadní praxi. Je-li splatnost ceny smluvně vázána až na doručení faktury, promlčecí lhůta začíná běžet až od skutečné splatnosti, nikoli od okamžiku, kdy věřitel mohl fakturu poprvé vystavit.
Může dědic nahradit vůli zůstavitele?
Dědické právo patří k oblastem soukromého práva, v nichž se nejviditelněji protíná autonomie vůle zůstavitele s ochranou základních hodnot právního řádu. Právě proto se zde opakovaně objevují spory, v nichž se účastníci řízení snaží prosadit subjektivně vnímané „spravedlivé“ řešení na úkor striktního respektu k zákonnému systému.
Plná moc: Je opravdu nutné potvrzení o přijetí? Pohled na praxi českých soudů
Mnoho advokátů se již nepochybně setkalo se situací, kdy soud vyžadoval, aby plná moc k zastupování v civilním soudním řízení (případně i jiném) obsahovala i prohlášení zmocněnce o jejím přijetí, resp. alespoň jeho podpis.
Elektronické podpisy: když dva říkají totéž, není to totéž – IV.
Právo vnímá podpis jako projev vůle fyzické osoby vůči konkrétnímu obsahu. Technické standardy pro elektronické podpisy ale dokážou rozlišovat mezi „právním“ podpisem, který vyjadřuje nějaký závazek, resp. projev vůle vůči podepsanému obsahu, a „technickým“ podpisem, který žádný závazek vůči podepsanému obsahu nevyjadřuje.
Dříve vyslovené přání ve vztahu ke koncepci práva dědického
Institut dříve vysloveného přání umožňuje pacientovi odmítnout budoucí lékařskou péči pro případy, že v daném okamžiku již sám nebude schopen svoji vůli projevit.
