Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti

Je projevem transpozice evropské směrnice 2011/85/EU o požadavcích na rozpočtové rámce členských států a má svým obsahem navazovat na přímo použitelné evropské nařízení č. 1466/1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik, nařízení č. 1467/1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku a nařízení č. 479/2009 o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství.

Upravuje přitom pravidla rozpočtové odpovědnosti veřejných institucí v sektoru veřejných institucí a působnost Národní rozpočtové rady.

Společně s ním byl ve Shodné částce Sbírky publikován rovněž zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím právní úpravy rozpočtové odpovědnosti, a to pod č. 24/2017 Sb. Novelizuje bezmála dvě desítky dalších zákonů, mezi nimi například zákon o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR, zákon o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, zákon o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, rozpočtová pravidla, zákon o rozpočtovém určení daní, zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů či zákon o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí.

Oba zákony nabývají účinnosti, s výjimkou několika ze svých ustanovení, dnem 21.2.2017. Dle jejich ustanovení o účinnosti měly nabýt své účinnosti již od počátku roku. Jelikož však byly publikovány až nyní, přičemž retroaktivita je obecně nepřípustná, je nutné na takové ustanovení dle názoru Nejvyššího správního soudu vyjádřeného v rozsudku zveřejněného pod č. j. 4 Ans 5/2007-60 nahlížet jako na absolutně neaplikovatelné a s takovým předpisem pak zacházet, jako by v něm ustanovení o účinnosti absentovalo. Pak se aplikuje ustanovení § 3 odst. 3 zákona o Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv, dle kterého účinnosti nabývají právní předpisy patnáctým dnem po vyhlášení, není-li stanovena účinnost pozdější, v případě naléhavého obecného zájmu i dřívější, nikoliv však předcházející jeho vyhlášení.