Nařízení o koeficientech pro výpočet minimální mzdy v letech 2027 a 2028

Jak vysvětluje důvodová zpráva, minimální mzda má historicky v České republice ve vztahu k zaměstnancům i zaměstnavatelům dvě základní funkce, a sice funkci jednak sociálně-ochrannou, jednak ekonomicko-kriteriální. Zatímco první má zaměstnance chránit před chudobou a umožnit mu žít na úrovni skromné hmotné spotřeby a sociálních kontaktů a zaměstnavatelům má zajistit základní rovné podmínky mzdové konkurence (konkrétně zabránit mzdovému podbízení domácích i zahraničních pracovních sil), druhá má vytvářet předpoklady pro příjmovou motivaci občanů k vyhledávání, přijetí a vykonávání pracovní činnosti, tj. prostřednictvím pracovního příjmu zvýhodnit zaměstnance vůči osobám pouze se sociálním příjmem. Pro zaměstnavatele pak má představovat nejnižší úroveň nákladů na mzdy jejich zaměstnanců. Aby mohla minimální mzda veškeré tyto funkce a zejména svoji motivační úlohu plnit, měla by být její úroveň stanovena v dostatečné výši. Do toho nadto vstupuje princip vymezený evropskou směrnicí 2022/2041 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii. Jeho podstatou je, že by pracovní příjem zaměstnanců odměňovaných minimální mzdou měl dosahovat takové úrovně, aby zajistil důstojnou životní úroveň, omezil chudobu pracujících, podpořil sociální soudržnost, vzestupnou sociální konvergenci, ale také snížil rozdíly v odměňování žen a mužů.

Pokud jde o smysl a charakteristiku samotného koeficientu, zde napoví § 111 odst. 3 zákoníku práce. Nahlédnutím do něj zjistíme, že měsíční minimální mzda je součinem predikce průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství na následující kalendářní rok a koeficientu pro výpočet minimální mzdy. Ten se má stanovit tak, aby výsledná výše minimální mzdy byla přiměřená zejména ve vztahu ke kupní síle minimální mzdy s ohledem na životní náklady, obecné úrovni mezd a jejich rozdělení, tempu růstu mezd, dlouhodobému vývoji a míře produktivity. K posouzení přiměřenosti minimální mzdy má být rovněž použita orientační referenční hodnota 47 % průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství, takto vypočtená výše měsíční minimální mzdy se pak zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru.

Dle § 111 odst. 9 zákoníku práce dále platí, že vláda svým nařízením, a to po projednání v Radě hospodářské a sociální dohody, koeficient pro výpočet minimální mzdy vždy na období 2 let stanoví, jeho výši je pak možné měnit jen pokud dojde k podstatné změně vnitrostátních ekonomických podmínek. Pro jednotlivé celé kalendářní roky v rámci tohoto dvouletého období je ovšem možné stanovit koeficient v různé výši.

Toho nyní vláda využila, když pro rok 2027 stanovila koeficient pro výpočet minimální mzdy o hodnotě 0,446, pro rok 2028 pak o hodnotě 0,458.

Jak vysvětluje důvodová zpráva, popsané kroky jsou důsledkem zavedení a projevem valorizačního mechanismu minimální mzdy, který přinesla novela zákoníku práce č. 230/2024 Sb., přičemž minimální mzda byla podle tohoto mechanismu stanovena poprvé od roku 2025.

Ministerstvo práce a sociálních věcí deklaruje, že při posuzování přiměřenosti minimální mzdy pro regulované období hodnotilo kritéria plynoucí z popsané úpravy v zákoníku práce, a sice kupní sílu zákonných minimálních mezd s ohledem na životní náklady, obecnou úroveň mezd a jejich rozdělení, tempo růstu mezd, a nakonec dlouhodobou vnitrostátní míru produktivity a její vývoj. V širším kontextu pak má nárůst úrovně minimální mzdy podpořit konvergenci výdělkové úrovně zaměstnanců v České republice ke mzdám vypláceným zaměstnancům v ekonomicky vyspělejších evropských zemích.