Novela Ústavy týkající se voleb

Důvodová zpráva k okolnostem přijetí této novely popisuje, že zákonem č. 72/2018 Sb. byla na základě pozměňovacího návrhu Senátu zrušena úprava, dle které se měnilo území volebních obvodů pro volby do Senátu v případě, že počet obyvatel v některém volebním obvodu poklesl nebo se zvýšil o 15 procent oproti průměrnému počtu obyvatel připadajícímu na jeden mandát v České republice, čímž došlo faktickému „zakonzervování“ stávajícího vymezení volebních obvodů. V průběhu projednávání tohoto zákona v Senátu byla ze strany senátorů zřetelně vyslovena dlouhodobá nespokojenost se systémem, podle kterého se volební obvody mění každé dva roky. Tyto změny se z velké části týkaly opakovaně týchž volebních obvodů, zejména v rámci Středočeského kraje, ale i dalších velkých měst, kde migrací obyvatel dochází k takovým změnám počtu obyvatel, jež byly podle zákona o volbách do Parlamentu důvodem ke změně vymezení senátního obvodu. V důsledku častých přesunů obcí mezi volebními obvody docházelo k tomu, že někteří voliči nevolili v pravidelném šestiletém volebním cyklu, ale např. jednou za deset let nebo naopak volili častěji než jednou za šest let. Problém bylo i to, že se změny vymezení volebních obvodů řetězily, přenášely se do sousedících volebních obvodů a mnohdy i do jiného kraje, a obyvatelé obcí, jež se staly součástí jiného volebního obvodu, pak necítili potřebnou sounáležitost s územím.

Výsledkem popsané diskuse na půdě Senátu bylo přijetí usnesení, kterým Senát požádal vládu, aby připravila takovou úpravu volebního zákona, jež zajistí větší stálost volebních obvodů pro volby do Senátu. V návaznosti na to byla ustavena pracovní skupina k přípravě nového vymezení senátních volebních obvodů, výstupem které byla trojice návrhů projednávaných ve volebním období 2017 – 2021 v Poslanecké sněmovně pod sněmovními tisky 527, 528 a 529. Podstatou jimi navrhované úpravy bylo, že senátní volební obvody se mají za účelem zachování rovnosti volebního práva měnit, ale nejdříve po 12 letech od poslední změny. Vzhledem k tomu že projednávání těchto tisků zůstalo s koncem volebního období 2017 – 2021 nedokončeno, vyvstala snaha popsaný dosažený politický kompromis vtělit do souboru nových návrhů, jenž obsahoval také změnu Ústavy a jehož je aktuální novela Ústavy důsledkem. Té předcházela rovněž shoda na tom, že termín konání voleb do Senátu a voleb do zastupitelstev územních samosprávných celků by měl být pevně zakotven v Ústavě, pro což důvodem byla skutečnost, že termíny konání voleb do Senátu a do zastupitelstev územních samosprávných celků se v důsledku nastavených lhůt a společného konání těchto voleb posouvají směrem dopředu (blíže k letním měsícům) a dochází de facto ke zkracování volebního období senátorů a zastupitelů.

Ústava tedy od roku 2026 nově stanoví základní pravidla pro změnu územního vymezení senátních volebních obvodů tak, že územní vymezení volebních obvodů lze změnit, je-li to nezbytné k zachování rovnosti volebního práva, změnu však lze provést nejdříve po uplynutí 12 let od poslední změny územního vymezení volebních obvodů. Časové období 12 let má zaručit, aby voliči měli možnost hlasovat minimálně dvakrát ve stejném senátním volebním obvodu.

Dalším cílem nové úpravy rovněž je výslovně zakotvit společné konání voleb do zastupitelstev územních samosprávných celků s prvním kolem voleb do Senátu, a to v předem stanovené době, tedy v pevném termínu. Základní premisou zde totiž je, že jde o zastupitelské sbory s pevně stanoveným volebním obdobím, které se obnovuje při společně konaných volbách; případné dodatečné nebo nové volby konané například z důvodu rozpadu zastupitelstva v určité obci nemají na toto období vliv stejně jako v případě doplňovacích voleb do Senátu, kdy se volí senátor pouze na zbytek volebního období senátora, jehož mandát zanikl.

Na tuto změnu pak navazuje nová úprava v ústavním zákoně o bezpečnosti České republiky vymezující, že ohledně voleb do Senátu a do zastupitelstev obcí a krajů se po prodloužení volebního období, k němuž došlo za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, zkracuje o dobu tohoto prodloužení volební období následující. Tím má být zajištěno, že další volby již proběhnou opět v pevném termínu stanoveném Ústavou.

Popsaná novela Ústavy a ústavního zákona o bezpečnosti České republiky své účinnosti nabývá dnem 1. 1. 2026.