Novela zákonů o České televizi a o Českém rozhlasu
Dnem 1. 10. 2023 své účinnosti nabyl zákon, kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů. Ve Sbírce zákonů byl publikován pod č. 225/2023 Sb.
Důvodová zpráva přibližuje, že hlavním cílem této novely o více než dvou desítkách změnových bodů bylo umožnit, aby členy Rady České televize a Rady Českého rozhlasu volily obě komory Parlamentu České republiky, tedy nově včetně Senátu. Jejím prostřednictvím má být dosaženo stavu, kdy budou do volby a odvolávání členů Rad veřejnoprávních médií zapojeny obě komory Parlamentu, jejichž členové jsou voleni odlišnými systémy a ve svém celku tak představují komplexní reprezentaci občanů České republiky.
Deklarovaným účelem je též zajistit žádoucí reprezentativnost kandidátů navrhovaných na členy Rady České televize a Rady Českého rozhlasu. Doposud platilo, že návrhy kandidátů na členy Rad mohly Poslanecké sněmovně předkládat organizace a sdružení představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy. Smyslem právní úpravy přitom má být, aby kandidáti těchto subjektů dostatečně reprezentovali jak svůj nominující subjekt, tak předmětnou oblast v rámci české společnosti. Zákon však nepožadoval, aby takové subjekty existovaly a svou činnost ve společnosti vyvíjely po určitou dobu, která potvrdí jejich ukotvení v reprezentaci daného zájmu. Mohlo tak docházet k případům, kdy byly tyto subjekty založeny ad hoc ryze za účelem navržení kandidáta na člena Rady. Zákonodárce takovým subjektům nemajícím žádnou nebo majícím jen velmi krátkou historii přiřkl význam v rámci příslušných společenských zájmů takřka nulový. Proto, aby popsané situace, kdy by návrhy kandidátů předkládaly za tímto účelem účelově zřízené subjekty, vyloučil, nově stanovil minimální dobu trvání existence navrhujících právnických osob.
Další články
Vyhláška o plánu odolnosti, posouzení rizik, opatřeních k zajištění odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o hlášení incidentu
Dne 1. 8. 2026 své účinnosti nabyla vyhláška o plánu odolnosti, posouzení rizik, opatřeních k zajištění odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o hlášení incidentu. Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv byla publikována pod č. 122/2026 Sb.
Novela nařízení o opatřeních v odvětví včelařství
Dne 1. 8. 2026 své účinnosti nabylo nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 53/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění opatření v odvětví včelařství. Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv bylo publikováno pod č. 126/2026 Sb.
Nařízení o základních službách a kritériích významnosti podle zákona o kritické infrastruktuře
Dne 18. 7. 2026 své účinnosti nabylo nařízení vlády o základních službách a kritériích významnosti podle zákona o kritické infrastruktuře. Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv bylo publikováno pod č. 127/2026 Sb.
Novela vyhlášky o Pravidlech trhu s elektřinou
Ve dnech 1. 8. 2026, 1. 9. 2026, 1. 1. 2027 a 1. 7. 2027 své účinnosti postupně nabývá vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, ve znění pozdějších předpisů. Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv byla publikována pod č. 132/2026 Sb.
Novela prováděcí vyhlášky k zákonu o veřejném zdravotním pojištění
Dne 1. 7. 2026 své účinnosti nabyla vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 376/2011 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv byla publikována pod č. 119/2026 Sb.


