Novela zákonů v oblasti finančního trhu v souvislosti se zřízením a fungováním jednotného evropského přístupového místa

Má novelizovat půldruhou desítku dalších zákonů, a sice zákony o účetnictví, o bankách, o spořitelních a úvěrních družstvech, o dohledu v oblasti kapitálového trhu, o dluhopisech, o podnikání na kapitálovém trhu, o finančních konglomerátech, o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, o nabídkách převzetí, o auditorech, o pojišťovnictví, o investičních společnostech a investičních fondech, o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, o distribuci pojištění a zajištění, o panevropském osobním penzijním produktu, a insolvenční zákon.

Jak popisuje důvodová zpráva, je realizací povinnosti implementovat do českého vnitrostátního právního řádu evropské předpisy, kterými se zřizuje jednotné evropské přístupové místo (European Single Access Point, tzv. “ESAP”). Konkrétně jde o evropské nařízení 2023/2859,  kterým se zřizuje jednotné evropské přístupové místo poskytující centralizovaný přístup k veřejně dostupným informacím o finančních službách, kapitálových trzích a udržitelnosti (“nařízení ESAP”), směrnici 2023/2864, kterou se mění některé směrnice, pokud jde o zřízení a fungování jednotného evropského přístupového místa (“směrnice Omnibus”), a nařízení 2023/2869, kterým se mění některá nařízení, pokud jde o zřízení a fungování jednotného evropského přístupového místa (“nařízení Omnibus”).

Důvodová zpráva přibližuje, že předpisy, kterými se zřizuje ESAP, byly přijaty jako součást iniciativy Unie kapitálových trhů, cílem které je zpřístupnit financování evropským podnikům, umožnit jednotlivcům bezpečně dlouhodobě investovat a integrovat národní kapitálové trhy do jednotného trhu. Jednou z bariér integrace kapitálových trhů a efektivní alokace kapitálu v rámci EU je podle Komise roztříštěnost finančních informací a informací souvisejících s udržitelností obchodních společností, objevujících se v mnoha jazycích a na mnoha platformách. Nejčastěji jde o webové stránky jednotlivých společností a o různé národní i evropské registry. Zájemci o informace mohou využít služby agregace dat, ale ty jsou značně nákladné, a proto využitelné jen pro velké investory. Nevýhodou je rovněž opožděná dostupnost některých údajů a nejistá důvěryhodnost zdrojů, podstatným problémem je omezená využitelnost dostupných údajů, jen minimální část je totiž ve formátu, který umožňuje počítačovou čitelnost. Mezinárodní srovnání mělo ukázat výhodu, kterou jednotné registry informací představují v USA a Japonsku.

ESAP má být zřízen Evropským orgánem dohledu, konkrétně Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy, a má shromažďovat informace o společnostech a investičních produktech. Nemá představovat zcela novou kompletní databázi a nemá nahradit existující evropské a národní systémy, ale má být jejich nadstavbou.

Popisovaný novelizační zákon má implementovat požadavky evropských předpisů zařazených do druhé a třetí fáze náběhu informací do ESAP, kdy druhá fáze nastane 48 měsíců po vstupu v platnost nařízení ESAP (tj. 10. 1. 2028), třetí fáze pak 72 měsíců po vstupu nařízení ESAP v platnost (tj. od 10. 1. 2030).