Vyhláška vydaná podle § 57 odst. 6 a § 86 odst. 4 zákona o azylu a podle § 34 odst. 6 zákona o dočasné ochraně cizinců upravuje seznamy zemí, které Česká republika považuje za bezpečné země původu, bezpečné třetí země (seznam bezpečných třetích zemí ve skutečnosti stanoven není) a evropské bezpečné třetí země. Stejně tak definuje vzor průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany a vzor průkazu žadatele o poskytnutí dočasné ochrany.
Odkazuje přitom na evropské směrnice, konkrétně 2013/32/EU o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany a 2013/33/EU, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu. Vyhláška totiž, dle důvodové zprávy, úzce souvisí s budováním tzv. společného evropského azylového systému, jenž je aktuálně hlavním hybatelem vývoje azylové problematiky na poli Evropské unie. Na konci tohoto procesu by měla stát plně harmonizovaná azylová politika jednotlivých členských států zahrnující všechny fáze řízení o mezinárodní ochraně, a to od přijímání až po integraci, případně návrat do země původu.
Vyhláška, jež má sloužit především pro účely správního řízení ve věci mezinárodní ochrany, nabyla účinnosti dnem 18.12.2015.
Diskuze k článku ()