Ministerstvo vnitra jí ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví k provedení § 33 odst. 19 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, stanovuje kategorie tzv. zlomyslné komunikace, přičemž definuje čtveřici těchto kategorií.
Důvodová zpráva vysvětluje, že prostřednictvím novelizačního zákona č. 202/2023 Sb. bylo do zákona o elektronických komunikacích doplněno zmocnění pro vydání vyhlášky, kterou má být upravena problematika potírání zlomyslné komunikace prostřednictvím institutů, jež nemají správně-trestní povahu (správně-trestní postihy z této oblasti jsou totiž s ohledem na relativně anonymní prostředí a komplikovanost identifikace pachatele často velmi obtížně vymahatelné). Zlomyslné volání nebo jinou zlomyslnou komunikaci lze přitom ve smyslu zákona o elektronických komunikacích chápat jako volání nebo jinou komunikaci, která je vedena na tísňová čísla za jiným účelem, než je oznámení o ohrožení života, zdraví, majetku nebo veřejného pořádku. Deklarovaným cílem uvedené novely bylo rozšířit možnosti potírání zlomyslné komunikace a vyprecizovat podmínky, za kterých budou realizovány.
Jak důvodová zpráva pokračuje, v případě zařazení zlomyslné komunikace do konkrétní kategorie zlomyslné komunikace jsou s tímto spjaty další následky v podobě dočasného odmítnutí komunikace po určitou dobu, podání žádosti o zablokování identifikační účastnické karty nebo znemožnění přístupu telekomunikačního koncového zařízení k veřejné komunikační síti ze strany podnikatele, v jehož síti byla tato komunikace započata. Cílem těchto opatření je zamezit, aby koncový uživatel nedůvodně zatěžoval centrum tísňové komunikace, čímž by mohlo docházet k obsazení komunikačních kanálů pro osoby, které pomoc tísňových služeb opravdu potřebují.
Diskuze k článku ()