Zákon o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí
Dne 1. 1. 2027, ovšem s celou řadou výjimek účinnosti, má své účinnosti nabýt zcela nový zákon o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí a o změně některých dalších zákonů. Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv byl publikován pod č. 330/2025 Sb.
S deklarovaným účelem upravit vytváření informační základny pro hospodárnou, efektivní a účelnou přípravu, provádění, užívání, údržbu, provádění změn a odstraňování stavby, vytváření informační základny pro hospodárnou, efektivní a účelnou správu a rozvoj vystavěného prostředí a stanovit jednotné standardy a postupy pro vytváření informačního modelu stavby a vystavěného prostředí, má nově vymezit práva a povinnosti při správě informací o stavbě a vystavěném prostředí, jímž je ve smyslu § 12 písm. t/ stavebního zákona prostředí vytvořené nebo upravené člověkem zahrnující stavby a volná prostranství veřejná i neveřejná.
Důvodová zpráva k okolnostem přijetí této nové právní úpravy přibližuje, že doposud nebyla v České republice problematika správy informací o stavbě ani problematika informačního modelu stavby, čímž se rozumí metoda BIM (český ekvivalent k pojmu “Building Information Modelling/Management”), legislativně nikterak komplexně upravena. S jejím rozvojem a využitím v českém prostředí je například ve vládní strategii Digitální Česko počítáno, od roku 2012 jsou v ČR postupně přejímány technické normy týkající se metody BIM organizací ISO a CEN, jednotná pravidla pro účelné a efektivní pořizování, poskytování, udržování, využívání a uchovávání informací při managementu staveb během celého jejich životního cyklu však neexistovala. Chybějící legislativní úprava metody BIM a standardizace s tím souvisejících postupů ovšem způsobuje obtíže v dalším rozšiřování použití této metody v České republice, což s sebou nese jisté negativní důsledky. Zástupci odborné veřejnosti se shodli, že legislativní zakotvení metody BIM je pro další rozvoj na poli stavebnictví a správy staveb nezbytné. Rozšíření metody BIM má mít pozitivní důsledky i pro konkurenceschopnost České republiky na mezinárodním poli, což má ostatně platit i pro model vystavěného prostředí, neboť standardizace modelování vystavěného prostředí má umožnit v budoucnu vytvářet a využívat účelové dílčí informační modely pro podporu jednotlivých agend veřejné správy a určených subjektů.
Deklarovaným účelem popisovaného zákona tedy je vytváření informační základny pro hospodárné, efektivní a účelné nakládání se stavbou a správu a rozvoj vystavěného prostředí, přičemž nakládáním se stavbou se zde rozumí její příprava, provádění, údržba, užívání, provádění změn i odstraňování. V tomto smyslu má nový zákon stanovit jednotné standardy a postupy pro vytváření informačního modelu stavby a informačního modelu vystavěného prostředí, čímž má být zaručen řízený přístup k aktuálním informacím o stavbách a o vystavěném prostředí, které bude možné efektivně v reálném čase využívat. To má mít vliv jak na efektivitu při výstavbě, účinné užívání a údržbu budov a infrastruktury, tak na racionální rozvoj vystavěného prostředí.
Zákonem má být současně novelizována více než desítka dalších zákonů, mezi nimi například zákon o dráhách, zákon o pozemních komunikacích, zákon o technických požadavcích na výrobky, zákon o hospodaření energií, energetický zákon či stavební zákon. V jaké podobě či zda vůbec zákon ve světle aktuálně plánovaných změn ve stavebním právu své plné účinnosti nabude, to lze v tuto chvíli obtížně předjímat.
Další články
Vyhláška provádějící pro školy a školská zařízení zřizovaná Ministerstvem vnitra školský zákon
Dne 1. 9. 2026 své účinnosti nabývá vyhláška, kterou se pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem vnitra provádějí některá ustanovení školského zákona. Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv byla publikována pod č. 137/2026 Sb.
Novela nařízení o podmínkách poskytnutí kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny
Dnem 14. 8. 2026 (s výjimkou prvního ze svých ustanovení) své účinnosti nabylo nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 565/2020 Sb., o podmínkách poskytnutí kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny, ve znění pozdějších předpisů. Ve Sbírce zákonů bylo publikováno pod č. 144/2026 Sb.
Novela zákona o investičních společnostech a investičních fondech
Dne 1. 9. 2026, ovšem s výjimkou některých ustanovení, své účinnosti nabývá zákon, kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv byl publikován pod č. 130/2026 Sb.
Novela zákona o podpoře bydlení
Dne 1. 9. 2026, ovšem s výjimkou některých ustanovení, své účinnosti nabývá zákon, kterým se mění zákon č. 175/2025 Sb., o poskytování některých opatření v podpoře bydlení (zákon o podpoře bydlení), zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 360/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele. Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv byl publikován pod č. 129/2026 Sb.
Vyhláška o nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi, prachy a biologickými činiteli ve školách a školských zařízeních
Dne 1. 9. 2026 své účinnosti nabývá vyhláška o nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi, prachy a biologickými činiteli ve školách a školských zařízeních. Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv byla publikována pod č. 121/2026 Sb.



