Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti v úterý schválila Sněmovna, když přehlasovala veto Senátu. Zákon má zavést nástroje proti zadlužování veřejných rozpočtů. Senát ho pokládá za neústavní ve vztahu k obcím. Senátoři už dříve prohlásili, že pokud je Sněmovna přehlasuje, obrátí se na Ústavní soud. Zákon mimo jiné omezuje zadlužení obcí na nejvýše 60 procent průměrných příjmů za poslední čtyři roky.
"Je však potřeba zdůraznit, že velká většina z těchto obcí překračuje pravidlo pouze nepatrně a asi pouze polovina z nich přesahovala stanovenou hranici opakovaně v posledních třech letech," uvedlo MF. Podle něj samo vysoké zadlužení nemusí automaticky znamenat zásadní problémy s hospodařením. Může být totiž způsobeno například předfinancováním evropských projektů.
Z údajů vyplývá, že na základě schválených zákonných pravidel pouze u pěti obcí představuje povinné snížení dluhu více než deset procent ročního rozpočtu. Obec má v případě překročení limitu povinnost snížit dluh o pět procent z rozdílu mezi výší dluhu a 60 procenty průměru příjmů za poslední čtyři roky, a to až od následujícího roku.
MF dále upozornilo na to, že pravidla nenařizují obcím hospodařit podle přebytkového rozpočtu v případě překročení šedesátiprocentní hranice. Pravidlo rovněž obcím nezakazuje provádět nové investice.
Dluhy obcí podle posledních dostupných čísel v roce 2015 klesly o dvě miliardy na 86,9 miliardy korun. Zadlužení krajů kleslo o 1,2 miliardy na 26,4 miliardy korun. Z celkového počtu 6248 měst a obcí bylo loni zadluženo 3255 obcí, meziročně o 20 obcí více.
Půjčky obce zpravidla využívají na rekonstrukce a stavbu technické infrastruktury, na předfinancování investičních projektů spolufinancovaných z fondů EU a na regeneraci a výstavbu bytového fondu. Peníze také používají na rekonstrukce, zateplování a rozšíření školských zařízení nebo sportovních areálů.
Diskuze k článku ()