Alimenty od státu by mohly činit až 1,2násobek životního minima
Praha 17. prosince (ČTK) - Dětem z chudších rodin, na které jeden z rodičů neplatí alimenty, by stát mohl dávat až 2940 korun měsíčně. Vyplácel by jim tak maximálně 1,2násobek jejich životního minima. Toto náhradní výživné by pak vymáhal po dlužníkovi. Počítá s tím návrh obrysů chystaného zákona o náhradním výživném, který na svém webu zveřejnila vláda. Připravilo ho ministerstvo práce. K zavedení náhradního výživného se kabinet zavázal v koaliční dohodě.
Náhradní výživné od státu by mohly dostávat děti z rodin s příjmem pod 2,4 či 2,7násobek životního minima, hranice není ještě přesně stanovena. Na alimenty od úřadů by tak dosáhla třeba domácnost, v níž žije rodič s tříletým a sedmiletým dítětem, která nemá měsíčně ani 16.848 či 18.954 korun. Výživné od státu by mělo odpovídat soudem stanoveným alimentům, nejvýš by ale mohlo činit 1,2násobek životního minima potomka. Pohybovalo by se tak od 2088 do 2940 korun podle věku dítěte. Pokud by se životní minimum zvýšilo, rostlo by i výživné.
Podmínkou pro vyplacení náhradních alimentů by bylo ale i to, že jeden z rodičů na své děti už více než tři měsíce neplatí a dluh není možné také déle než čtvrt roku vymoci v exekuci. Stát by po dlužníkovi pak částku vymáhal sám. Ministerstvo práce počítá podle podkladů pro vládu s tím, že by se mu vrátila asi tři procenta vydané sumy.
Podle statistiků mají neúplné rodiny mnohem nižší příjem než ostatní domácnosti, víc jim tak hrozí chudoba. V neúplné rodině s dětmi ročně na člena připadá průměrně 86.300 korun. V úplných rodinách s dětmi je to 121.600 korun a v rodinách bez dětí 217.800 korun. V Česku žije celkem kolem 570.800 neúplných rodin.
K zavedení náhradního výživného se vláda zavázala v koaliční smlouvě. Podle legislativního plánu měla mít věcný záměr zákona, tedy obrysy budoucí normy na stole do konce roku. Ministerstva, odbory, zaměstnavatelé a další instituce se k návrhu mohou vyjádřit do 6. ledna. Od kdy by pak mohla nová úprava platit, není zatím jasné.
Další články
Elektronizace správy voleb bude pravděpodobně naplno spuštěná až od roku 2028
Praha 10. června (ČTK) - Senát by měl podle ústavně-právního výboru posvětit svou novelu, která má odložit spuštění elektronizace správy voleb až na rok 2028 spolu s usnadněním hlasování pro zrakově postižené. Kvůli němu budou kandidáti na senátory i prezidenta nadále vybíráni ze samostatných hlasovacích lístků, nikoli z jednoho společného, jak s tím zatím počítá zákon o správě voleb.
Zákazy drog poptávku nesníží. Odborníci kritizují vládní otočku k prohibici
Zákazy návykových látek a prohibice poptávku nesníží a vedly by k rozšíření černého trhu. Řešením je dosavadní český vyvážený přístup s prevencí, léčbou a represí a rozumná regulace. ČTK to sdělili zástupci Ústavu pro evropskou legislativu (UPEL) a spolku Racionální regulace (RaRe). Reagovali tak na ohlášené změny legislativy se zpřísněním protidrogové politiky.
NS: Opatrovníci nejsou jen správci života, měli by pomáhat a respektovat přání
Brno 9. června (ČTK) - Opatrovníci nesmí vystupovat jen jako správci života a majetku lidí s omezenou svéprávností, ale spíše jako jejich pomocníci. Nejvyšší soud (NS) v novém rozsudku zdůraznil, že opatrovníci musí respektovat názory a přání svých opatrovanců, stejně jako jejich právo rozhodovat o vlastním životě v maximální možné míře. Rozsudek je zpřístupněný v databázi soudu.
NS: Restaurace nemá nárok na náhradu marně vynaložených nákladů v době pandemie
Brno 8. června (ČTK) - Restaurace nemá nárok na náhradu nákladů, které zbytečně vynaložila na provoz v době covidových omezení. Nejvyšší soud (NS) zamítl dovolání firmy, která provozuje restauraci v Praze 5.
Soud opět potvrdil rozhodnutí ÚOHS o zakázce na digitalizaci stavebního řízení
Brno 4. června (ČTK) - Krajský soud v Brně znovu potvrdil rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který zakázal ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) plnění smlouvy na jednu ze zakázek souvisejících s digitalizací stavebního řízení.
