Část zákona o rozpočtových pravidlech podle ÚS byla protiústavní

Rozhodnutí o pozastavení výplaty dotace může mít podle ÚS značný dopad na příjemce peněz. Proto by měl mít možnost bránit se u soudu. Ústavní soudci poukázali také na to, že pro pozastavení již přiznané dotace na zákonem neomezenou dobu postačovala “nekontrolovaná a reálně neomezená” úvaha či pouhá domněnka poskytovatele.

Zákon o rozpočtových pravidlech v minulosti výslovně uváděl, že v případě rozhodnutí o pozastavení dotace je “vyloučeno jeho soudní přezkoumání”. Pozastavení připadá v úvahu například v situaci, kdy poskytovatel dotace dospěje k závěru, že příjemce porušil podmínky nebo nerespektoval účel dotace.

Spor má kořeny v roce 2013, kdy ministerstvo školství pozastavilo platby na projekt Centra excelence IT4Innovations. Celkem šlo o 23,4 milionu korun. Vysoká škola báňská — Technická univerzita Ostrava podala žalobu, Městský soud v Praze ji ale odmítl s odkazem na výjimku obsaženou v zákoně o rozpočtových pravidlech. Následovala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, který řízení přerušil a obrátil se na ústavní soudce. Nyní se ke sporu znovu vrátí a je pravděpodobné, že nařídí městskému soudu, aby rozhodl, zda bylo pozastavení oprávněné.

Podobných sporů podle ústavní soudkyně Kateřiny Šimáčkové existuje více. “V případech, kde řízení ještě nebyla skončena, musí soudy přistoupit k meritornímu soudnímu přezkumu,” konstatovala Šimáčková. Nová zákonná úprava platná od letoška možnost soudního přezkoumání výslovně nevylučuje, ani ji však nijak nepopisuje.

“Z toho pro mě vyplývá, že jako každé jiné opatření orgánu veřejné správy zasahující do veřejných subjektivních práv je takovýto postup soudně přezkoumatelný,” řekla Šimáčková. Vzhledem k tomu, že dotace často pocházejí z rozpočtu Evropské unie, zabýval se ÚS také kontextem evropského práva. Zavedení soudního přezkoumávání podle nálezu není v rozporu s právem unie. Naopak jeho absence prý mohla být v kolizi s judikaturou Soudního dvora Evropské unie a Listinou základních práv EU.

Nikdo z účastníků řízení se dnešního vyhlášení nálezu nezúčastnil. Tři z 15 ústavních soudců zaujali k verdiktu odlišná stanoviska, konkrétně to byli Vladimír Kůrka, Vladimír Sládeček a Radovan Suchánek.