EP přijal akt o svobodě médií, má vést i k transparentnosti vlastnictví

Má také zajistit transparentnost vlastnictví médií a jejich financování. Nová norma podle některých europoslanců představuje i signál Maďarsku, Slovensku či Řecku, kde se média potýkají s problémy.

Pro návrh hlasovalo 464 poslanců, 92 bylo proti a 65 se zdrželo. U českých zákonodárců činil poměr jedenáct pro ku čtyřem proti, pět se zdrželo. Proti schválení aktu hlasovali z českých europoslanců Jan Zahradil (ODS), Hynek Blaško a Ivan David (oba zvoleni za SPD) a Kateřina Konečná (KSČM). Zdrželi se tři zástupci hnutí ANO a dva členové ODS.

Akt zakáže mimo jiné použití špehovacích počítačových programů (spyware) proti novinářům “s výjimkou přesně definovaných případů”, státní orgány nebudou smět vyvíjet na novináře jakýkoliv nátlak, aby jim prozradili své zdroje, a evropská média se budou moci bránit před svévolným omezováním či mazáním obsahu velkými internetovými platformami, uvedla tisková zpráva EP. Obrátit se bude možné na Evropský sbor pro mediální služby, který vznikne na základě aktu.

“Je to signál pro Slovensko, že všechny evropské země sdílí svobodu a demokracii a nechtějí, aby jakákoliv země Evropské unie tuto svobodu médií pozměňovala,” řekl ČTK poslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) s odkazem na postup vlády Roberta Fica vůči veřejnoprávním médiím a premiérově snaze omezovat nezávislá média, která pokládá za nepřátelská. “Zahrávat si s veřejnoprávními a nezávislými médii vždy vede k diktatuře a je třeba na to Slovensko poměrně jasně a tvrdě upozornit,” dodal.

Německá poslankyně z klubu evropských lidovců Sabine Verheyenová (CDU), která je zpravodajkou normy, v rozpravě zmínila zavraždění novinářky Daphne Caruanaové Galiziové v roce 2017 na Maltě a ohrožení svobody tisku v Maďarsku. “Evropský zákon o svobodě médií je naší odpovědí na tyto hrozby,” řekla. “Význam plurality médií pro fungující demokracii ani nelze dostatečně ocenit,” zdůraznila.

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová na závěr úterní debaty připomněla zavraždění novináře Jána Kuciaka v roce 2018 na Slovensku, kde odhaloval korupční aféry spjaté s politikou. “Dnes tady hovoříme o aktu o svobodě médií a když pomyslím na situaci a vývoj na Slovensku, tak se mi chce říct, že včera bylo pozdě,” prohlásila Jourová. “V každé zemi by měla být opravdu silná média veřejné služby, a ne média, která budou sloužit jako hlásné trouby strany a vlády,” dodala s tím, že Evropská komise vývoj na Slovensku detailně sleduje.

“Akt má přinést svobodnější a nezávislejší mediální prostor. Proto zavádíme větší transparentnost médií, aby čtenáři měli jasné ponětí, kdo je vlastníkem média. V této databázi bude muset být uvedeno i další podnikání, které vlastník médií má. Čtenář se například dozví, že vlastník média současně vlastní nějaký byznys, a může z toho vyvodit, zda to nějak ovlivňuje zprávy v médiích,” uvedl europoslanec Marcel Kolaja (Piráti). Nedomnívá se, že by se novou normou mohly zaštítit různé dezinformační weby, protože nadále platí odpovědnost za zveřejněný obsah. “To, že se snažíme vytvořit prostor, kde média jsou svobodná, ještě neznamená, že lze beztrestně provozovat dezinformační média financovaná třeba z Ruska bez jakékoliv odpovědnosti za obsah,” řekl ČTK.

Jako příklad potřebnosti nové normy Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) uvedla maďarskou agenturu, v jejímž názvu figuruje zkratka pro visegrádskou čtyřku V4, ale ve skutečnosti jde podle ní o “hlásnou troubu” vlády premiéra Viktora Orbána, a ne o názory Visegrádské skupiny (Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko). “Ve chvíli, kdy se zjistí, kdo to vlastní, jak je to financované, tak bude možné ukázat, že toto není V4,” řekla ČTK. Transparentní informování o vlastnictví a financování médií i v dalších členských zemích EU zabrání podle Šojdrové vytváření falešných dojmů a odhalí skutečné zájmy. Akt sice nebude možné vymáhat “z pozice síly”, nicméně podle europoslankyně je důležitá i sama podpora nezávislosti médií ze strany EU.