EP schválil takzvaný klimatický zákon, který zavádí přísnější emisní cíle
Brusel 24. června (zpravodaj ČTK) - Europoslanci výraznou většinou hlasů schválili takzvaný klimatický zákon, který stanovuje závazná pravidla pro dosažení společných emisních cílů Evropské unie.
Klíčová norma ekologické strategie EU určuje postup, jakým by měla unie v polovině století dosáhnout klimatické neutrality. Tedy neprodukovat žádné emise skleníkových plynů, případně je vyvážit například výsadbou nových stromů.
“Věda mluví zcela jasně. Pokud rychle neomezíme naše emise, výsledek bude katastrofální,” komentovala schválení pravidel švédská zpravodajka návrhu Jytte Gutelandová z parlamentní frakce socialistů. Spolu s ní normu podpořilo 441 poslanců, proti hlasovalo 203 a 51 se hlasování zdrželo.
Norma, kterou ještě musejí formálně schválit členské země, převádí do právně závazné podoby závazek, na němž se státy a europoslanci shodli loni. Unie podle něho omezí do roku 2030 emise skleníkových plynů místo o původně plánovaných 40 procent nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Řada poslanců zvláště z řad zelených usilovala o ještě přísnější závazek, a proto návrh nepodpořila. Kompromisní varianta vychází vstříc požadavkům členských států, z nichž některé včetně Česka považovaly 55procentní cíl za příliš ambiciózní.
Klimatická pravidla obecně definují opatření, která by unie měla přijímat na cestě k nulovým emisím. Rozpracování podrobných návrhů bude v příštích měsících a letech na Evropské komisi. Ta chce nejprve v polovině července představit ambicióznější závazky v podílu obnovitelných zdrojů energie či emisí z automobilové dopravy. Dosavadní strategie počítá s předchozími nižšími cíli a očekává se, že nový návrh vyvolá mezi členskými zeměmi i například u automobilové lobby hlasité a dlouhé diskuse.
Další články
Evropská komise navrhla Googlu opatření ke sdílení dat z vyhledávačů
Brusel 16. dubna (ČTK) - Evropská komise (EK) zaslala americké internetové společnosti Google předběžná zjištění, v nichž nastínila navrhovaná opatření k dosažení souladu s nařízením Evropské unie o digitálních trzích (DMA). Podle těchto návrhů by měl Google za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek umožnit vyhledávačům třetích stran přístup k údajům o vyhledávání, jako je pořadí, dotaz, kliknutí a zobrazení údajů.
Senát odložil další novelu o právu na platbu v hotovosti nebo být off-line
Praha 15. dubna (ČTK) - Senát se začne nejdříve v květnu zabývat další ústavní novelou, kterou chce část jeho členů zavést právo platit v hotovosti a být off-line. O odkladu rozhodl jednomyslně na žádost senátorky Daniely Kovářové (nezávislá), která stojí v čele dvou desítek předkladatelů novely ze všech senátorských frakcí.
ÚS vyhověl Knížákovi, justice musí znovu rozhodnout o jeho rehabilitaci
Brno 14. dubna (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) dnes vyhověl stížnosti výtvarníka Milana Knížáka, justice se tak musí znovu zabývat návrhem na jeho soudní rehabilitaci. Jde konkrétně o vazbu kvůli údajnému pokusu o poškozování zájmů Československa v cizině.
Vláda schválila návrh zákona, který umožní snáze regulovat ceny pohonných hmot
Praha 13. dubna (ČTK) - Vláda schválila návrh zákona, který do budoucna umožní regulovat ceny pohonných hmot formou nařízení vlády. Po jednání kabinetu to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím, že chce, aby zákon začala projednávat Sněmovna už v úterý.
NSS nařídil znovu otevřít spor o dotaci pro firmu z Agrofert, jde o výklad lhůty
Brno 10. dubna (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) nařídil znovu otevřít spor kolem dotace 1,6 milionu korun z evropských fondů pro drůbežářský podnik Schrom Farms z holdingu Agrofert. Městský soud v Praze musí vyjasnit, zda se na zahájení přezkumného řízení vztahuje desetiletá, nebo čtyřletá lhůta.
